Petr Křička – básník a překladatel, se narodil 4. 12. 1884 v Kelči u Valašského Meziříčí v rodině řídícího učitele. Jeho bratr Jaroslav (1882 – 1969) byl hudebním skladatelem. Petr Křička vystudoval reálku v Novém Městě na Moravě a poté chemii na pražské technice. Po studiích pracoval mimo jiné v Pasteurově institutu v Paříži a jako učitel jazyků v Moskvě. Od roku 1911 působil ve školství, v letech 1919 – 37 na ministerstvu školství. Za 1. světové války strávil tři roky na ruské frontě. V době první republiky pracoval aktivně v kultuře, pořádal večery ruské poezie, redigoval edici Družstevní práce, Živé knihy aj.
Petr Křička byl svým způsobem zvláštním básníkem. Nehlásil se totiž k žádnému proudu avantgardy, ani nenavazoval na tradiční veršový projev. Nejblíže měl ve své době asi k Jiřímu Wolkerovi. Hlavními sférami jeho lyriky byly domov, příroda a dětství. Do literatury vstoupil v roce 1913 svými překlady ruské poezie. Překlady tvoří velkou část jeho díla, zejména z ruštiny a francouzštiny.
Poezie: Šípkový keř – 1916, básníkův debut, který dokončil za války v lazaretu. Sbírka je oslavou přírody, krajiny dětství a elementárních životních radostí. Protest proti válce vyjadřuje v básni Medynia Glogowska. Bílý štít – 1919, k této sbírce byly básníkovi inspirací zážitky a příhody z dětství. Hoch s lukem – 1924, v této sbírce se objevuje více téma války. Chléb a sůl – 1933, soubor příležitostných veršů a žánrových obrázků. Suchá jehla – 1933, kniha básní a próz.
Sbírky vytvořené za 2. světové války a po ní jsou většinou reakcí na válečné dění: Světlý oblak – 1945, inspirací bylo vyvraždění srbského města Kragujvac. Píseň meče – 1946, autor se opírá o ruské byliny a boj Ruska proti nacismu. Běsové – 1946, lyrický komentář válečných událostí. Ďábel frajtrem – 1946, satira
Křičkovy verše byly často zhudebňovány, např. k pochodu J. Suka V nový život.
Petr Křička zemřel 25. 7. 1946 v Okarci u Třebíče.
Zpracováno podle: www.spisovatele.cz