Chabon Michael

Michael Chabon (*1963) je nejuznávanějším merickým prozaikem své generace; za své dílo získal dlouhou řadu ocenění, včetně nejprestižnější americké literární  ceny Pulitzer Prize.

Mám podobnou zkušenost jako hrdina...

Je to pravda, že jste před románem Zázrační hoši pracoval na jiné knize, kterou jste se rozhodl odložit?

Ano. Asi pět let jsem psal Fountain City. Bylo to velmi složité a špatně pojaté, tak jsem nakonec od toho odešel. Bylo to pro mě velmi těžké, ale myslím, že jsem udělal dobře. 

Jak Zázrační hoši souvisejí s vaším nedopsaným románem, když kniha je
o spisovatelích, kteří své dílo nedokončili?

Vyprávím příběh spisovatele Grady Trippa, který se ve své nedokončené knize ztrácí ještě více než já. Ale
mnoho Gradyho pocitů je mých, protože jsem sám zažil, jaké to je opustit rozepsaný rukopis. 

Zázrační hoši podávají poněkud cynický obraz spisovatelů... Je to váš názor na ně?

Opravdu si myslíte, že je vidím až moc cynicky? Předpokládám, že jde spíše o jakousi podobu falešného
romantismu. Všichni romantici se setkají se stejným osudem, ale můj případ to není. 

Prý jste chtěl být spisovatelem fantasy a sci-fi. Ale Zázrační hoši jsou tomuto žánru vzdálení...

Chtěl jsem být především spisovatel, na žánru mi až tak nezáleželo. Toužil jsem napsat takové knihy, které
jsem rád četl. Nejprve to byli Burroughs a pak Arthur Conan Doyle. S postupem věku jsem četl stále víc
a zaujala mě i fantasy a sci-fi. Vrátil jsem se k trilogii Gormenghast od Mervyna Peake, kterou jsem nečetl
asi třicet let. Jsem také velký fanoušek Iaina Bankse. Knihy, které jsem napsal, do jisté míry nějakým způ-
sobem modifikovaly tituly, které jsem miloval. Ale můj pestrobarevný čtenářský záběr se na mé tvorbě zas
tak neprojevil. Je přece jenom víc monochromatická. Miluji svou práci stejně, jako Arthur C. Clarke nebo
Frank Herbert nebo kdokoli další.

Do kolika jazyků byl román Zázrační hoši přeložen?

Do španělštiny, francouzštiny, němčiny, japonštiny, nizozemštiny, češtiny a možná ještě do několika dalších. 

Píšete hodně i povídky. Jak se to liší od práce na románu?

Je to stejné. Sednu si na židli, zapnu počítač... Rozdíl je jen v tom, že s krátkým příběhem jsem mnohem
dřív hotový.
(Ze zahraničních pramenů)

VYDANÉ TITULY


Reklama

[bc_random_banner category=550 slider=no autoplay=true delay=3000 loop=false dots=false]