Dnes by oslavil 70. narozeniny spisovatel Jiří Drašnar

Jiří Drašnar se narodil 31. 3. 1948 v Náchodě. Základní a střední školu absolvoval v Náchodě (maturita 1966), poté studoval rok na Vysoké škole ekonomické v Praze, následně vykonával pomocné práce, ale v srpnu 1969 byl zatčen pro vyhýbání se pracovní povinnosti a odsouzen k podmíněnému trestu. V roce 1970 začal studovat Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (obor filmová a televizní režie), v roce 1973 byl však ze studií vyloučen. Do své emigrace (1979, Rakousko) vystřídal několik zaměstnání (domovník, asistent režie, umývač oken, noční hlídač). V roce 1980 odjel do USA, od roku 1982 žil v Kalifornii. – Užíval též jména George Drasnar, jeho oficiální jméno po získání občanství USA znělo George Jiri Drasnar.

Během studia na FAMU natočil několik krátkých filmů (např. snímek Jatka, 1970). Snímek Basic meditation exercise (Salt Lake City, Utah, 1981) získal v témže roce na festivalu v Utahu cenu za nejlepší krátký experimentální film. Anglický překlad první části prózy Desperádos informačního věku sám vydal na počítačovém disku jako součást experimentálního projektu v elektronické distribuci knih (The Brains, The Gangs, The Concentrates, 1985); část byla otištěna v časopise Easy Reader (Hermosa Beach, California, 1985) pod názvem Back to school in the USSR. Časopisecky publikoval v Tvaru a Hostu, přispíval také do internetových Britských listů. Je rovněž autorem odborné práce Hazardní hry. Úvod do spekulace s cennými papíry (1995, pod jménem George Drasnar).

Drašnarův knižní debut, výrazově expresivní kolážovitě komponovaná próza Desperádos informačního věku, reflektuje názory a životní zkušenost generace, jejíž první zásadní životní kroky se uskutečňovaly v čase nástupu normalizace, která pro mnohé znamenala nutnost emigrovat. Drašnarův pohled je silně deziluzivní, což platí i o částech věnovaných exulantským zážitkům a domácím polistopadovým poměrům. V hledačské rodové sáze O revolucích, tajných společnostech a genetickém kódu, lokalizované do středoevropského prostoru od počátku novověku do současnosti, se Drašnar pokusil o zásadní analýzu vztahu moci a peněz, moci a umění, jedince a mas, příčin revolucí a role intelektuálů v těchto převratech. Podstatnou část výpovědi představuje naturalistický výčet a popis hrůz, jež jsou si lidé schopni navzájem provádět. Jazyk prózy je dynamický, zhuštěný, vypjatě souznějící s drastickým obsahem sdělení. Autorovy experimentální snahy vyvrcholily v prozaickém souboru Noc na pláži (s podtitulem Etudy, improvizace a ostatní cvičení), pojatém jako inventura tvárných postupů v prozaické tvorbě dosud užívaných a současně jako průzkum aktuálních prozaických možností. Epické permutace, využití počítačových schopností a dovedností, ukázky meditačních technik atp. Drašnar využil mj. k varování před soudobou propagandistickou (mocenskou, obchodní…) manipulací s lidským vědomím. Permanentním předmětem autorovy pozornosti je také problematika fungování lidské mysli a psychiky, vzájemné působení rozumu, citů a pudů a jejich vliv na lidské konání. Tato témata se – spolu s úvahami o podstatě krásy – dostávají do popředí v próze Venuše spící v krajině.

Jiří Drašnar zemřel 17. 3. 2013 v Kalifornii.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz