Dnes by oslavil 75. narozeniny spisovatel a novinář Jaroslav Holoubek

Jaroslav Holoubek – básník, prozaik a novinář, se narodil 24. 2. 1946 v Nové Vsi u Chotěboře.

Pochází z rolnické rodiny z podhůří Železných hor na Českomoravské Vysočině. Po maturitě na gymnáziu v Chotěboři (1963) pracoval v jihlavském archivu. V letech 1964–1969 studoval archivnictví na FF UK, studium však nedokončil, potom 1970–1974 televizní publicistiku na Fakultě žurnalistiky UK (PhDr. 1981 prací Kapitoly z dějin českého novinářství). Poté pracoval jako novinář: 1974–1986 v Mladé frontě, 1987–1989 v Kmeni (Tvorbě), 1990 v Tvaru. 1991 byl šéfredaktorem filmového časopisu Premiéra, od roku 1992 redaktorem deníku Blesk, kde v letech 1993–1994 zastával funkci šéfredaktora, v letech 1994–1996 byl šéfredaktorem Nedělního Blesku. V roce 1997 pracoval v redakci deníku Večerní Praha, 1997–2002 byl šéfreportérem týdeníku Story. V letech 2002 –2003 byl manažerem agentury Art Press Image, 2004 šéfredaktorem měsíčníku Elixír, 2004 zástupcem šéfredaktora týdeníku Pestrý svět, 2005–2007 šéfredaktorem odborného měsíčníku Hotel Revue. Od roku 2006 působí jako pedagog na Vysoké škole hotelové v Praze a od roku 2008 je šéfredaktorem odborného časopisu GastroMagazín.

Přispíval od poloviny 60. let do novin a časopisů: Host do domu, Divoké víno, Květy, Čs. voják, Práce, Literární noviny, Svět práce, Literární měsíčník aj. Dnes spolupracuje s deníky Hospodářské noviny, Právo a E15, s časopisy Květy, Reflex, MF Plus, Tvar, Salon Práva, ČSA Review, Playboy, s Českým rozhlasem, Country Radiem, s Českou televizí a televizí Z1. Miloš Vacek napsal na Holoubkův text Lidice vokální skladbu pro smíšený sbor (1977). Holoubek je rovněž autorem textu písně Předjaří v muzeu hudební skupiny Klíč. – Pseudonym a šifry: Ondřej Jakub; JH, J. H., jh., hol., vh, bb, syn, deš, zv.

Ve svých počátcích je Holoubkova smyslová lyrika soustředěna zejména k milostné tematice a k prožitku přírody rodné Vysočiny (Úžas). Později se v jeho básních objevuje beatnické gesto vzpoury proti danosti (zdůrazňované nejen pojetím volného verše, ale i obrazností) a básník staví milostný cit proti racionalitě soudobého světa, který je zpřítomňován značnou frekvencí civilizačně-technických motivů na pozadí velkoměstských scenérií (Stradivárky na dálnici). Počínaje čtvrtou – „bilanční“ – sbírkou Čelní náraz se pak vzpoura ponenáhlu proměňuje v tázání po hlubším smyslu lidské existence, jejíž podstatu nadále tvoří všemi smysly prožívaná láska (Hořká komedie). Vyzývavá erotičnost a ustavičná hédonistická touha po smyslových prožitcích dávají tomuto tázání romantizující podobu antinomie láska – technická civilizace, antinomie, v níž vidí Holoubek jeden ze základních problémů současnosti. Ve sbírce Ponorka v zahradě Čech však převládla nad kritickou reflexí asociativnost, imaginace a až poetistická hravost. Od konce devadesátých let sílí v Holoubkově poezii skeptický a melancholický tón a svobodná imaginace se častěji podřizuje epickému mikropříběhu, a to i tam, kde se explicitně hlásí k surrealistickým postupům (Kdybych se nenarodil, Čínské hůlky). Povídková sbírka Žárlivá postel představuje pozdní Holoubkův prozaický debut – stejně jako v autorově básnické tvorbě i zde hraje klíčovou roli erotická tematika a imaginativní způsob zobrazování.

Frekvence milostných motivů a intenzita erotické vášně v Holoubkových básních soustředěných ve sbírce Veselý hřbitov (2014), signalizuje záviděníhodnou vitalitu a milostnou energii snad nevyčerpatelnou. O zážitkovém původu Holoubkovy poezie není pochyb už delší dobu a jinak tomu není ani v současnosti. Vlastní prožitky básník nadále s oblibou zprostředkovává v mikropříbězích nasycených až fotografickými detaily, s nimiž ovšem nakládá rukou máčenou v surrealistické křtitelnici. Milostnou extázi však nyní slyšitelně provází také existenciální ozvěna, evokace milostného aktu je vrstevnatější, plastičtější, drsnější.
K opakujícím se veršům konstatujícím krásy života pak přibývají doznání plná splínu a skepse, markantně u autora narůstá zklamání z toho, že naděje na společenskou změnu se rozplynula toliko ve střídání ismů, zvětšuje se básníkovo znechucení z narkotické dominance konzumu.
Novou sbírku Holoubkovy poezie doprovázejí ilustrace Kristiana Kodeta, autorem doslovu je prof. Lubomír Machala.

Jaroslav Holoubek zemřel 6. 11. 2016 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz