Dnes by oslavil 85. narozeniny spisovatel Jan Dvořák

Jan Dvořák – prozaik; literární vědec a redaktor, se narodil 10. 5. 1937 v Litomyšli.

Vyrůstal v rodině učitele matematiky a celoživotního přítele malíře Otakara Kubína (jejich vztahy později vylíčil v románu Odvrácená strana obrazu). V letech 1939–45 žil s rodiči v Kolíně nad Labem. V Praze ukončil základní vzdělání (1952), jeden rok navštěvoval jedenáctiletou střední školu a absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou (1953–57). V letech 1957–62 studoval na FF UK češtinu a dějepis. Diplomovou práci Prozaické dílo Ludvíka Aškenazyho obhájil 1968 jako doktorskou. Po dvouleté vojenské službě (1962–64, Litoměřice, Klenčí pod Čerchovem, Horšovský Týn) učil jeden rok na Střední průmyslové škole strojnické v Rychnově nad Kněžnou. V letech 1966–92 působil ve Východočeském nakladatelství v Hradci Králové, kde také od roku 1969 trvale žije. V roce 1967 bylo nakladatelství přejmenováno na Kruh a Dvořák se stal jeho šéfredaktorem, po odvolání z této funkce 1970 v něm pracoval jako redaktor. 1990 jmenován ředitelem nakladatelství. Po zániku Kruhu nastoupil v roce 1992 na Pedagogickou fakultu v Hradci Králové (nyní Vysoká škola pedagogická) jako odborný asistent na katedře českého jazyka a literatury (externě zde učil již 1983–86). V roce 1994 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci habilitační práci o vztahu literatury a filmu po druhé světové válce (Modely a narušitelé) a byl jmenován docentem pro obor teorie a dějin literatury, divadla a filmu. V letech 1975–76 působil jako externí dramaturg loutkového divadla Drak v Hradci Králové a spolupodílel se mj. na česko-polsko-slovenském scénickém pásmu Jánošík (prem. 1974). V roce 2003 byl jmenován čestným předsedou Východočeského střediska Obce spisovatelů.

Od roku 1958 publikoval beletrii a kritické texty v Plameni, Literárních novinách, Pochodni (Hradec Králové), Impulsu, Zlatém máji, Nových knihách, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Práci, Zemědělských novinách, Kmeni, Tvaru, Oku aj., psal doslovy (např. ke knihám Vladimíra Brandejse, Miroslava Hanuše aj.). Od 60. let systematicky uveřejňoval filmové studie, recenze a publicistiku ve Filmu a době (zde v 60. letech např. cyklus Filmové proměny) a vedl filmové rubriky v královéhradecké Pochodni a v Textech. Spolupracoval s Čs. rozhlasem. V roce 1999 vyšla Dvořákova psychologická novela Zpovědník jako příloha časopisu Tvar (edice Tvary, svazek 2). Užíval pseudonymu Jan Robert a šifry jad.

Již v Dvořákově detektivní prvotině Zločin naruby, napsané technikou filmové montáže, se projevuje tíhnutí k žánru psychologické prózy, které dominuje také v jeho dalších knihách, ať již vyprávějí komorní příběh studentského mládí a dospívání (Tulácké dny), nebo představují metaforické podobenství o významu autentického lidského časoprostoru (Domácnost). Baladický charakter mají Dvořákovy modelové prózy o krizi psychologických souřadnic a citových jistot v poválečné době (Láska před západem slunce, Zde konečně nám dáno moře). V 80. letech se autor zaměřil na analýzu lidského nitra v cyklu existenciálně zabarvených románů a povídek z východočeského prostředí. Nejpřesvědčivěji v něm vykreslil labilní světy dvou „panelákových“ generací v trojnovele Milý, milá, nejmilejší. Problematice umění a životního kreda věnoval reflexivní romány Odvrácená strana obrazu (s parafrázovanými výňatky z dopisů Otakara Kubína) a Kamenný lev, v němž se na pozadí životní filozofie inzitního literáta (inspirovaného Aloisem Beerem) pokusil o skicu českého společenského života od první světové války až do konce 70. let. Sbírka povídek Obyčejné odchody sdružuje několik prozaických variací na téma odchodu jako opouštění známého a pokusů o porozumění smyslu bytí. Autobiograficky založený a bilančně laděný soubor Život vzpomínek představuje mozaiku prozaických impresí, z nichž některé jsou datovány jako deníkové záznamy, vzpomínek na přátele, případně na dětství, ale i krátkých filmových a literárních reflexí.

Jan Dvořák zemřel 8. 12. 2021 v Hradci Králové.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře