Dnes oslaví 100. narozeniny spisovatelka Lenka Hašková

Lenka Hašková – novinářka, prozaička, autorka rozhlasových her, se narodila 23. 2. 1923 v Příbrami.  Pochází z početné rodiny, otec byl pokrývač. Dětství a mládí prožila v Příbrami, kde vychodila obecnou, měšťanskou a dvouletou obchodní školu. V roce 1941 se přestěhovala do Prahy a pracovala jako úřednice v Melantrichu. V letech 1946–70 byla redaktorkou v Rudém právu. Při zaměstnání vystudovala novinářství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (abs. 1958). PhDr. 1968 prací Reportáž, předzvědná hlídka naší literatury. V letech 1971–81 pracovala v Čs. televizi a zabývala se především historickým dokumentárním filmem. Poté odešla do důchodu.

Přispívala do Rudého práva, Vlasty, Květů, Světa v obrazech, Světa práce aj. Napsala několik rozhlasových her, např. Bodláčí (1948), Zvony se vrátily (1949), Ocelový Honza (1950), Tisková oprava (1958), Hrajeme s Brazílií (1984). Pro Čs. rozhlas zdramatizovala svoji prózu Obžalovaný (1962), která se stala rovněž předlohou stejnojmenného filmu (1964, r. Ján Kadár a Elmar Klos). V roce 1983 uvedla Čs. televize její hru Kabát na mladíka (r. Milan Peloušek) a dramatizaci novely Odchod bez řádů (r. Rudolf Tesáček).

K próze se Hašková propracovávala přes reportáže, zachycující v duchu dobové atmosféry budování velkých staveb (např. Orlické přehrady, ropovodu). Z pracovního prostředí těžila rovněž v beletristickém debutu Obžalovaný, který (a především jeho filmová podoba) vzbudil značnou pozornost pro způsob, jakým autorka aktualizovala otázky morálního profilu a odpovědnosti člověka ve vysoké funkci. Přesahem do mravní roviny předznamenala tato próza další vývoj autorky směrem k psychologické próze, akcentující konflikty viny a spravedlnosti (Odchod bez řádů) a osudy žen viděné v sugestivní zkratce (Sklenka na odvahu).

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz