Dnes oslaví 55. narozeniny básník Milan Ohnisko

Milan Ohnisko – český básník, nakladatelský a časopisecký redaktor, editor a příležitostný publicista, za normalizace disident a signatář Charty 77, se narodil 16. 7. 1965 v Brně. V roce 1981 opustil předčasně gymnázium, o rok později též střední knihovnickou školu. Živil se jako stavební dělník, kulisák, odečítač vody, skladník, hlídač staveniště apod. V lednu 1987 podepsal Chartu 77. Kapitola o jeho disidentské činnosti je v knize novinářky a básnířky Jany Soukupové Nepoddajní aneb Nešlo to jinak (Host, 2011). Po listopadu 1989 pracoval pod vedením Petra Uhla jako zpravodaj české pobočky Východoevropské informační agentury (VIA). V letech 1991–92 provozoval vlastní nakladatelství G, které později přejmenoval na Ohnisko (1993–97); v téže době byl v Brně majitelem knihkupectví. Počátkem nového tisíciletí začal soustavněji pracovat v nakladatelství Petrov (později Druhé město). Od zániku Petrova v roce 2005 působí jako nakladatelský redaktor na volné noze, spolupracoval s různými nakladatelstvími (např. Doplněk, Host, Jota, Maťa, Meander, Větrné mlýny), v současné době jsou to nejvíc Argo, Druhé město a Odeon. Editorsky připravil k vydání např. výbor z tvorby předčasně zemřelé brněnské básnířky Marcely Mikuláškové Korále okolo hrdla (Petrov, 2005), spolu s Michalem Šandou sborník Co to je toto? Ivanu Wernischovi k sedmdesátinám (Druhé město, 2012) či výbor z povídek Petra Měrky Hitler se na vás usmívá (Druhé město, 2012). Většinu života prožil v Brně, od roku 2012 žije v Praze, kde pracuje jako zástupce šéfredaktora literárního obtýdeníku Tvar.
Rané básně publikoval v 80. letech 20. století v samizdatu (Vokno, Edice Petlice, Fragment K, Magazín SPUSA) a v exilovém časopisu Listy. Je zastoupen v almanachu Lepě svihlí tlové (editor Ivan Wernisch; Petrov, 2002), v antologii Sto nejlepších českých básní 2012 (Host, 2012), Nejlepší české básně 2013 (Host, 2013) a v mnoha dalších různých sbornících.
Překlady jeho básní vyšly knižně ve francouzštině (La poésie tchèque moderne; editor Petr Král; Belin, Paříž 1990) a v polštině (Jaszmije smukwijne; Stowarzyszenie Inicjatyw Wydawniczych, Katovice 2004), časopisecky také v němčině.
Některé jeho texty zhudebnily kapely Já jsem poznal… a Nahoru po schodišti dolů band.
Je autorem básnicko-reflexivního textu v katalogu Ženský dvůr / The Women’s Yard, vydaného v rámci stejnojmenného projektu výtvarné umělkyně a skupinové psychoanalytičky Kamily Ženaté.
Ohniskova poezie je kombinací techniky naivismu, která používá hru se slovy k vytváření vysoce racionálních point, a neodekadentního smyslu pro tragično a donkichotství outsidera bojujícího s lhostejným, nepřátelským světem. Využívá a kombinuje naivitu, humor, ironii a absurditu.

Dílo: Obejmi démona! (Petrov, 2001), Vepřo knedlo zlo aneb Uršulinovi dnové (Petrov, 2003), Milancolia (Petrov, 2005), Býkárna (spoluautoři Ivan Wernisch a Michal Šanda; Druhé město, 2006), Love! (Druhé město, 2007), Azurové inferno (Větrné mlýny, 2009), Nechráněný styk (Druhé město, 2012), Oh! Výbor z básnického díla 1985–2012 (editor Ondřej Hanus; Barrister & Principal, 2012), Mé erbovní zvíře je strom (Druhé město, 2015), Světlo v ráně (2016), Who The Fuck Is David Koller? (2017)

Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org a www.databazeknih.cz