Dnes oslaví 55. narozeniny spisovatel Jan Jandourek

Jan Jandourek – prozaik, esejista, publicista, sociolog, překladatel a nakladatel, se narodil 12. 5. 1965 v Novém Městě nad Metují.  V roce 1984 maturoval na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Dobrušce. V letech 1984–1989 studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, v letech 1993–1996 vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd UK (diplomová práce Demokracie v církvi), v letech 1996–2001 absolvoval tamtéž postgraduální studium sociologie (disertační práce Každodennost totality – Obraz totalitní společnosti v díle Josefa Škvoreckého) a vedl některé sociologické kurzy, v letech 1999–2000 souběžně studoval na Christkatholische theologische Fakultät v Bernu. V letech 1989–1991 působil jako duchovní v Pardubicích, 1991–1992 byl v jezuitském noviciátě, 1992–1995 působil jako duchovní v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Dnes je knězem starokatolické církve bez pravidelného působení. V letech 1995–1996 byl redaktorem Českého týdeníku, od roku 2001 je stálým spolupracovníkem a redaktorem Mladé fronty Dnes. V letech 2000–2005 pracoval jako odborný asistent Centra komparatistiky při Filozofické fakultě UK v Praze, kde vyučoval moderní literaturu a sociologii literatury, 2000–2002 působil též na Katedře religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. V roce 2006 založil nakladatelství Tartaros, kde vydává mj. knihy Jana Křesadla. Od roku 2010 je redaktorem týdeníku Reflex.

 Přispívá do periodik Souvislosti (též člen redakční rady), Literární noviny, Katolický týdeník, Anno domini, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Od roku 1992 spolupracuje s Českým rozhlasem jako autor úvah na náboženská a společenská témata. Spolupracoval též s internetovým magazínem Inzine.cz. Za román V jámě lvové obdržel v roce 1997 Cenu Jiřího Ortena.

 Hlavním hrdinou Jandourkových próz bývá intelektuál-individualista, snažící se různými cestami (spiritualita, ženy, psaní literatury) dát smysl vlastnímu životu. Brání mu v tom však jeho bytostná skepse, sklon k ironii, nízká kulturní a morální úroveň soudobého světa a všeobecná krize hodnot. Příznačným rysem Jandourkovy poetiky jsou osobité autorské variace mýtotvorných textů a mísení prvků různých (zejména nižších) žánrů. Prvotina V jámě lvové je apokryfem starozákonní Knihy Daniel. Hlavní hrdina, prorok Daniel, představuje moderního intelektuála, cizince ve světě, v němž žije, nuceného ke střetu s dogmatickou ideologií a mocí. Původní reálie představují spíše kolorit pro příběh posunutý do obecnější roviny, na níž může promlouvat i k současnému čtenáři. V následujících knihách se Jandourek hojně inspiruje žánry populární literatury, především detektivkou (Mord); detektivní zápletka se někdy propojuje též s prvky špionážního a sci-fi románu (Vražda je krásná). Jandourkovy romány vyznívají v tomto smyslu ambivalentně; o postmoderní ironické hře vypravěče vypovídá jednak hlavní postava, filozofující, pochybující a ironizující intelektuál a amatérský detektiv, jednak poučené intertextové aluze. Někdy se vypravěč explicitně přiznává k vědomé a v podtextu ironizující nápodobě populárního žánru (např. v románu o psaní románu Škvár). Jandourkova hra se schématickými postupy brakové literatury je navíc spojená se satirou a parodií současné literární, publicistické a mediální kultury (Bomba pod postelí). V jeho románech se ovšem stále vracejí také etické a duchovní otázky. Hlavní hrdina se s nimi snaží konfrontovat a vyrovnávat sám v sobě a bez pomoci vnějších ideologických opor. K církvi, zejména katolické, i k jiným náboženským organizacím (sektám) zaujímá kritický postoj kvůli pokrytectví jejich představitelů, manipulaci s jedincem a omezování osobní svobody. Tak je tomu zejména v románu Když do pekla, tak na pořádné kobyle, jehož hlavní hrdina po opuštění kněžských řad nepříliš úspěšně hledá seberealizaci v milostných vztazích.
Jandourkova literární tvorba je ovlivněna jeho odborným teologickým a sociologickým vzděláním a někdejším (církev) i soudobým (média) profesním působením. Zájem o spiritualitu se projevil v knihách rozhovorů s Tomášem Halíkem (Ptal jsem se cest) a Václavem Malým (Cesta za pravdou). Jandourek inklinuje ovšem také k tématům výchovným a psychologickým, což dokládá jednak knižní rozhovor s psychologem Zdeňkem Matějčkem (Naděje není v kouzlech), jednak esejistické knihy, adresované buď přímo mladému čtenáři (O víře trochu jinak) nebo širšímu, laickému, nebo „duchovně“ hledajícímu publiku (Pohanokřesťanské meditace, Svatí a kacíři světových náboženství). Probírá zde základní články víry, nevyhýbá se tématům v církvi tabuizovaným (umělá antikoncepce, potrat, rozvod, přítomnost zla a absurdity ve světě) ani konfrontacím s jinými náboženstvími. Jednotlivá témata nepojednává dogmaticky, nýbrž problémově; zdůrazňuje osobní, zodpovědný prožitek víry, schopnost klást otázky a hledat vlastní odpovědi. Se snahou o popularizaci náboženských témat vznikla též kniha Když papež odchází…, v níž Jandourek shrnuje historii a základní atributy papežského úřadu.
Charakter odborných příruček pro studenty sociologie a dalších humanitních oborů či poučené zájemce o obor mají Jandourkovy publikace Sociologický slovník, Úvod do sociologie a popularizační Průvodce sociologií.

Z nejnovějšího díla: Poslední film Zuzany Bergové (2016)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz