Dnes oslaví 60. narozeniny básník Petr Hruška

Petr Hruška – básník a literární historik, se narodil 7. 6. 1964 v Ostravě. Vyrůstal v ostravské rodině chemického inženýra a zdravotní sestry. Jeho bratr Pavel je literární kritik a teoretik. Partnerka Yvetta Ellerová je zpěvačka a skladatelka (ostravská hudební seskupení Norská trojka, Complotto). Po gymnaziálních studiích v Ostravě (maturita 1983) studoval tamtéž Vysokou školu báňskou (obor Úprava nerostných surovin, specializace Úprava vod, promovaný ing. roku 1987). V letech 1990–1994 studoval českou literaturu a literární vědu na FF Ostravské Univerzity v Ostravě (diplomová práce Současná nezavedená česká poezie a próza). Poté absolvoval doktorské studium na FF MU v Brně (disertační práci Poválečný surrealismus a reakce na setrvačnost avantgardního modelu v oficiální poezii obhájil v roce 2003). V letech 1994–1995 absolvoval stáž v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. 
Od počátku devadesátých let publikuje poezii, literární kritiku a literárněhistorické články v časopisech Host, Tvar, Revolver Revue, Literární noviny, Souvislosti, Weles, Psí víno, Lidé a Země, Slovenská literatúra, Protimluv, Obrácená strana měsíce aj. V druhé polovině devadesátých let jako literární kritik pravidelně spolupracoval s rozhlasovou stanicí Vltava. S Janem Balabánem založil časopisy Landek (1995–1998, s dalšími) a Obrácená strana měsíce (vychází od roku 2003), společně také vystupovali v kabaretech Jiřího Surůvky. S Ivanem Motýlem v Ostravě organizoval Literární harendy (1992–1994), částečně improvizované literární, text-appealové a happeningové večery. Spolupracoval s Radovanem Lipusem na scénáři divadelní hry Průběžná O(s)trava krve (premiéra 1994; televizní záznam 1997, rozhlasový záznam 2000, v roce 2000 vyšlo též na CD). Napsal scénář k dokumentárnímu filmu Genius loci – Historie časopisu Host, Host do domu (režie Vladimír Kelbl, TV Brno, 2002, vysíláno 2003). Některé jeho básně zhudebnila skupina Norská trojka (CD Zelený Petr, 2002). Jako příloha časopisu Aluze (2/3, 2004) vyšlo CD z autorským čtením vybraných básní. – Přispěl do samizdatového sborníku Eliáš v zahrádkách (1987). – Užívá šifry ph a phr.

Petr Hruška vstoupil do literatury v polovině devadesátých let sbírkou Obývací nepokoje. Poetikou věcnosti, civilnosti, ba až strohého minimalismu se vřadil do těsného sousedství autorských východisek, ze kterých v té době svou básnickou tvorbu budovali např. Petr Borkovec, Pavel Kolmačka či Jaroslav Žila. Jestliže se Hruška ve své prvotině ke zmíněné poetice stále spíše propracovává a zkouší různé způsoby nakládání s básnickým slovem (někdy až na pomezí jazykového experimentu), ve sbírce Měsíce přichází s jasnou vizí poezie založené na důvěře v bezprostřednost smyslových (zejména vizuálních) perceptů, na lyrických pozorováních zdánlivě apoetického mikrosvěta rodiny, bytu a věcí, které ho naplňují. Akcent na vnímání statických předmětností zde vede až k anulování, „zvěcnění“ času, resp. k jeho vytěsnění z imaginární reality básně. U tohoto pojetí básnické výpovědi Hruška setrvává i v následující sbírce Vždycky se ty dveře zavíraly, nový směr jeho tvorba nabírá až se sbírkou básní v próze Odstavce, v níž se výpověď zabstraktňuje: už tu nejde o spatření věci v její nesamozřejmosti, ale o myšlenku přistiženou ve chvíli svého vzniku. K lyrické deskripci se vrací sbírkou Auta vjíždějí do lodí, v níž ovšem zmíněné pozorovatelské soustředění a citlivost k zdánlivě nepodstatným detailům přesunul z intimity bytu do městského exteriéru a posílil dynamiku zobrazované skutečnosti i jazykového výrazu.

Petr Hruška je nejen výraznou osobností básnickou, ale také respektovaným literárním historikem a interpretem. Jeho mnohaletý zájem o dílo Karla Šiktance vyústil v monografii, která je důležitá hned v několika ohledech. Hruška sleduje vývoj Šiktancova básnického díla od rozpačitých počátků (Tobě, živote) až po vrcholy (Český orloj) a nedávno vydané sbírky (Vážná známost). Dokáže nejen mimořádně citlivě interpretovat básníkovy texty, ale také je zasazovat do kontextu doby a vnímat v souvislostech literárně-společenských.
Součástí monografie je i podrobně rozebíraný kontext literárních časopisů (Květen a Orientace), které měly na básníka podstatný vliv. A jakkoliv je Hruškova monografie především literárněhistorickou a interpretační prací, v řadě pozorování a nenásilných syntézách vyjevuje i cosi podstatného o poezii vůbec.

Z nejnovějšího díla: Daleko do ničeho: Básník Ivan Wernisch – kniha ještě nevyšla, má být v prodeji od 30. 8. 2019, Josef Váchal – exlibris a jeho adresáti (2016), Nevlastní (2017), Nikde není řečeno (2019), Minout se přesně (2024), Spatřil jsem svou tvář (2022), V závalu: sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty (2020)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz