Ivo Fencl – český spisovatel, člen Obce spisovatelů, České společnosti Sherlocka Holmese a Sdružení přátel Jaroslava Foglara, se narodil 16. 4. 1964. Od svých deseti let do vstupu na gymnázium napsal a nakreslil mj. 116 čísel časopisu Rodina, deset dílů „edice Dobrodružství“ a šest románů o Mgvě, Tiché smrti pralesa, reálné záhadě kryptozoologie. Pro rockové kapely Infarkt a Závislost psal texty, o hudbě i pro časopis Fireball Viktora Steinbacha. V osmdesátých letech založil a vedl amatérský Fanklub Františka Ringo Čecha. Studoval ČVUT (1982–85) a PF Univerzity Karlovy (nedokončeno). Pracoval mj. jako učitel, geodet, zaměstnanec vlakové pošty a firmy Kuvert. Má syna Filipa, jeho partnerka zemřela. Debutoval roku 1993 a vedle esejů a povídek realizoval i řadu rozhovorů, hlavně s výtvarníky a spisovateli a také pro publikaci Smíš zůstat dětem, která zůstala v rukopise. Roku 2011 byl s asi čtyřiceti osobami nominován na tzv. Plzeňskou ikonu.
Pro Karlovu Univerzitu byl spoluautorem knihy Rozhovory o interview (2009). Pro Masarykovu univerzitu publikace Edgar Allan Poe (2009). Vedle otce Iva Václava Fencla vnímá jako rádce Borise Jachnina, Jiřího Navrátila, Josefa Hrubého, Vladimíra Novotného, Viktora Viktoru a podle svého vyjádření pomyslně i Raye Bradburyho.
Napsal pokračování románu Jiřího Navrátila Kamilův život po matčině smrti (Ranní sny). V rozhlase na stanici Vltava i jinde (Plzeň, České Budějovice) vytvořili Miroslav Buriánek, Alena Zemančíková a další podle jeho děl tři seriály (adaptace povídek i sekvencí z románů). Na internetu jsou dostupné jeho publikace Ivana z Macháčkovy ulice odmítá Brada Pitta (2004), Robinson v šumu příboje (2005) a Stvoření z jeskyně a jiné povídky (2005). Pro Tvar (asi 150 příspěvků) spolupsal Patvar a Stevensonovu biografii, pro deník Neviditelný pes realizoval přes čtyři sta článků, povídek a rozhovorů. Píše pro Literární noviny, časopis Host (výjimečně), Plz. literární život včetně Listů Ason-klubu (asi 300 příspěvků), přílohu LUK, Hospodářské, Lidové a Pozitivní noviny, Čítárny, Centrum detektivky, Webmagazín Rozhledna, Knihovničku Čtyřlístek či Bohouška. Uveřejnil k tisícovce článků v papírových časopisech a tisku a poskytl na sedmdesát rozhovorů. Tvůrce pořadů o Daniilu Charmsovi, Kozmovi Prutkovovi, Jerzy Wittlinovi či Paulu Johnsonovi. Formou Románů zdarma uveřejnil autobiografickou prózu o lásce Haraš a divadelní adaptaci Wolf tu bednu zatluče podle známé pasáže z Pulp Fiction. Společnost Pine Tree Enterprises vydává jeho knihy na Slovensku, kde rovněž spolupracuje s magazínem Ilegalit.
Roku 2013 vytvořil pro internetový magazín Dobrá adresa parafrázi stejnojmenné povídky Richarda Mathesona Duel, ve které je cyklista ostrakizován záhadnou cyklistkou. Věrnou parafrází klasického dobrodružství námořníka Pepka je Jeden milion dolarů tomu, kdo přepere barmanku Joriku (rovněž Dobrá adresa), kde miliardáře Mačkala nahradil miliardář Kellner. Pro Psí knížku parafrázoval i Herbertův román Fluke. Podle vlastního tvrzení Fencl nepsal na klávesnici nikdy jinak, než bříškem pravého ukazováku, byť rychle, jak se to naučil v dětství. V pubertě přešel z psacího písma na hůlkové, prý pod vlivem filmu Dotek medúzy, kde tak píše hrdina. S výjimkou Rakouska navštívil všechny okolní státy (Polsko a Slovensko vícekrát) a také Maďarsko, ale jinak odmítá jezdit do zahraničí. Fencl moderuje cyklus Záhady a záhadologové (hosty Pavel Toufar, dvakrát Otomar Dvořák, Arnošt Vašíček, dvakrát Stanislav Motl, egyptolog Miroslav Bárta, oceánolog Zdeněk Kukal, grafoložka Helena Baková, lékařka Zdeňka Ulčová-Gallová, etnolog Petr Janeček, Pavel Kroupa, genealožka Jana Kopečková, hledač pokladů Milan Z. Kučera, astrolog Jiří Kubík); pro cyklus Řeknu ti, co čtu připravil pořady o Foglarovi, Součkovi, Neffovi, Clarkovi či Bradburym.
Ceny: Ceny časopisu Plz. literární život za roky 2003 a 2015; druhá místa v soutěžích Knižního klubu a Literární akademie Josefa Škvoreckého; zvláštní cena Kraje ostružin a šípků; třetí cena Šrámkovy Sobotky 2003; 1. místo v soutěži Všude dobře, tak co doma (tři dni v penzionu v Mariánských Lázních); čestné uznání Literární Vysočiny 2006; Cena Bohumila Polana, Čestné uznání za prózu 2006 (za román Smíš zůstat mrtev); 1. místo na Literární Čáslavi 2010; 1. cena v 10. ročníku soutěže Literární Varnsdorf (2012) za Styky s Jorikou; 1. místo Literární soutěže brněnské kavárny Útulno „Léto přeje lásce“ za pov. Jorika ze Rhodu a Jean-Paul Belmondo z Instanbulu (srpen 2012); Cena Bohumila Polana, Čestné uznání za prózu 2013 (za román Domek pana Stilburyho); Mobelova pochvala za rok 2014 (udělená i I. V. Fenclovi 29. 9. 2015); Zvláštní ocenění Ceny Miloslava Švandrlíka za knihu Idealista, romantik, kritik a Marie (19, 8. 2017, předáno 15. 9. Praha) udělené i Obcí spisovatelů České republiky a Uměleckým sdružením Artes, jehož předsedou je Václav Junek
Knížky: Stvoření z jeskyně (in Rodokaps 20/95, próza o Lovecraftovi, 20 kapitol, ilustrace Petr Pačes); Stroj na vraždy (Nemesis 5/96, první část stejnojmenného románu, ilustrace Jakub Sršeň); Ranní sny (1998, edice Tvary, se spisovatelem Jiřím Navrátilem, předmluva Ir. Zítková, dosl. J. Navrátil); Smí zůstat, Kynžvart (2001, výtvarný návrh obálky Josef Mištera, připsáno Ladislavu Fuksovi); Smíš zůstat mrtev (2003, edice Tvary, zkrácená verze); Krásná Olivie aneb Strašidlo z bílé věže. Pravdivá historie z třináctého století… (2003, adaptace románu Christiana Heinricha Spiesse); Kalendář plzeňský 2004 (2003, předmluva Vladimír Novotný, ilustrace Stanislav Poláček, připsáno „Charlesi Bronsonovi a Evě Vlachové“); Norman Bates kontra Fantomas (2006, doslov Vladimír Novotný, ilustrace Michal Neradil); Smíš zůstat mrtev (2006. iniciační „román ztracených iluzí“); Zabiju Putina v Karlových Varech (2007); Američan zemře v Brdech (2008); Královská zábava (2010, s Ondřejem Neffem); Dvě tváře doktora Jekylla (2012, doslov Vladimír Novotný, ilustrace Marek Škubal); Rok Joriky (2012, ilustrace Lukáš Kudrna, sbírka povídek a veršů vč. textů z Literárních novin a Plz. literár. života); Gotická kobka aneb Třináct milionů způsobů jak zemřít (2013, iniciační „román o bloudovi“ připsaný „Radce, Katce a Jakubovi“); Styky s Jorikou aneb Obvyklý případ doktora Jekylla a pana Hyda (2013, doslov Martin Petiška); Domek pana Stilburyho (2013, doslov Viktor Viktora); Básnické mezisvěty otců a jejich synů k prahu bolesti (2014, s Ivo V. Fencl, ilustrace Ivo Fencl); Zdánlivé maličkosti (2015, s Janem Kameníčkem, ISBN 978-80-905137-0-9); Žiju! Ježek v kleci (2015, ISBN 978-80-971704-5-5); Idealista, romantik, kritik a Marie (2015, ISBN 978-80-972045-2-5) Pipi vypídí Šangri-La (2015, ISBN 978-80-972045-4-9); Idealista, romantik, kritik a Marie (2016, vydání přepracováno a rozšířeno o text Jako za starých časů); Styky s Jorikou aneb Obvyklý případ doktora Jekylla a pana Hyda (2016, doslov Martin Petiška); Lektorka z galerie na rohu (2017, ilustrace Pine Tree Enterprises); Lektorka z galerie na rohu (jaro 2017, druhé upravení vydání nakladatelství NAVA. ISBN 978-80-7211-513-6, dotisk září 2017); Občan Starého Plzence (2018, fotografie Eva Smolíková, ISBN 978-80-87077-46-7)
Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org