Dnes oslaví 60. narozeniny spisovatelka Markéta Hejkalová

Markéta Hejkalová je česká spisovatelka, překladatelka a zakladatelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Je dcerou spisovatelky Hany Pražákové a historika a hungaristy Richarda Pražáka. Narodila se 29. 2. 1960 v Praze, od roku 1962 až do maturity v roce 1979 žila v Brně. Vystudovala finštinu a ruštinu na Filozofické fakultě univerzity Karlovy, pracovala jako nakladatelská redaktorka. V roce 1991 založila v Havlíčkově Brodě Podzimní knižní veletrh, který od té doby každoročně pořádá, v roce 1994 spolu s manželem Martinem Hejkalem nakladatelství Hejkal. V letech 1996 – 1999 pracovala jako konzulka a kulturní atašé na českém velvyslanectví v Helsinkách. Od roku 2006 je místopředsedkyní Českého centra PEN klubu a od roku 2009 do roku 2015 byla členkou mezinárodního výboru světového PEN klubu. Vede překladatelský seminář finské literatury na Masarykově univerzitě v Brně. S manželem žije v Havlíčkově Brodě.

V roce 2014 získala Skleněnou medaili – druhé nejvyšší ocenění Kraje Vysočina a v roce 2015 se stala čestnou občankou Havlíčkova Brodu.

Debutovala v roce 1988 novelou Mimo mysu, uveřejněnou ve sborníku Zelená sedma nakladatelství Mladá fronta. V devadesátých letech napsala (ještě pod dívčím jménem Markéta Pražáková) knihu pro děti Šli myšáci do světa a přeložila několik knih z finštiny. Od roku 2002 píše romány, v nichž se ženské příběhy často odehrávají v cizích zemích. Napsala také několik knih faktu a přeložila mnoho knih finské literatury, zejména díla Miky Waltariho a Arta Paasilinny. Její knihy byly přeloženy do angličtiny, němčiny, ruštiny, bulharštiny a albánštiny.

Beletrie: Mimo mysu (novela, ve sborníku nakladatelství Mladá fronta Zelená sedma, Praha 1988, pod jménem Markéta Pražáková); Šli myšáci do světa (knížka pro děti, Havlíčkův Brod, Hejkal 1994, pod jménem Markéta Pražáková); Ženy a cizinci na konci tisíciletí (román, Havlíčkův Brod, Hejkal 2002); Vždycky jedna noc (román, Havlíčkův Brod, Hejkal 2004); Slepičí lásky (román, Havlíčkův Brod, Hejkal 2006); Kouzelník z Pekingu (román, Havlíčkův Brod, Hejkal 2008); Důkazy jejího života (román, Hejkal 2010); Andělé dne a noci (román, Hejkal 2012); Rudé paprsky severního slunce (román, Hejkal 2014); Jednoho dne (novela v antologii Divné dny – Láska v pěti novelách, Hejkal 2016); Měj mě rád/a (román, Havlíčkův Brod, Hejkal 2017)

Literatura faktu: Finsko (stručné dějiny, v edici Stručná historie států, Praha, Libri 2003); U nás v Evropě (Praha, Edice ČT 2006); Fin Mika Waltari – Doba, život a knihy světoznámého spisovatele (Havlíčkův Brod, Hejkal 2007)

Knihy přeložené do cizích jazyků: Mika Waltari, the Finn (Fin Mika Waltari, WSOY, Helsinki 2008, překlad do angličtiny Gerald Turner); Po odnoj prichodjat noči (Vždycky jedna noc, Globus, Sankt Petěrburg 2009, překlad do ruštiny Olga Akbulatova); Der Zauberer aus Peking (Kouzelník z Pekingu) Braumueller Verlag, Vídeň 2012, překlad do němčiny Johanna Posset); Dokazatelstva za nejnija život (Důkazy jejího života, Ergo, Sofia 2013, překlad do bulharštiny Margarita Kyurkchieva); Një Kosovar në jeten time (Důkazy jejího života, OM, Priština 2013, překlad do albánštiny Kestrina Peza); Rujni zraci severnog sunca (Rudé paprsky severního slunce, Clio, Bělehrad 2016, překlad do srbštiny Vladan Matič)

Překlady z ruštiny: Michail Ančarov, Cesta přes chaos (překlad z ruštiny, Praha, Lidové nakladatelství 1986)

Překlady z finštiny: Anja Kauranenová, Byla tady Soňa O. (Praha, Ivo Železný 1992); Esa Sariola, Drahý přítel (Praha, Ivo Železný 1993); Kaari Utrio, Dcery Eviny (Havlíčkův Brod, Hejkal 1994); Mika Waltari, Plavovláska (Havlíčkův Brod, Hejkal 1995 a 2003); Mika Waltari, Temný anděl (Havlíčkův Brod, Hejkal 2000); Mika Waltari, Krvavá lázeň (Havlíčkův Brod, Hejkal 2002); Mika Waltari, Šťastná hvězda (Havlíčkův Brod, Hejkal 2002, překlad byl nominován na cenu Magnesia Litera a oceněn překladatelskou prémií Josefa Jungmanna); Mika Waltari, Cesta do Istanbulu (Havlíčkův Brod, Hejkal 2003); Mika Waltari, Tanec na hrobech (Havlíčkův Brod, Hejkal 2007); Mika Waltari, Město smutku a radosti (Havlíčkův Brod, Hejkal 2010); Mika Waltari, Láska a tma (Havlíčkův Brod, Hejkal 2013); Arto Paasilinna, Stará dáma vaří jed (Havlíčkův Brod, Hejkal 2005); Arto Paasilinna, Prostopášný modlitební mlýnek (Havlíčkův Brod, Hejkal 2010); Arto Paasilinna, Živý na vlastním pohřbu (Havlíčkův Brod, Hejkal 2014); Arto Paasilinna, Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude (Hejkal 2015); Arto Paasilinna, Nejdelší chobot ve Finsku (Hejkal 2016); Leena Lehtolainen, Zasněžená žena (Havlíčkův Brod, Hejkal 2006); Leena Lehtolainen, Krev v jezeře (Havlíčkův Brod, Hejkal 2010)

Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org/wiki/Markéta_Hejkalová