Dnes oslaví 65. narozeniny básník a publicista František Schildberger

František Schildberger se narodil 15. 12. 1952 v Brně v lékařské rodině. V Brně vystudoval gymnázium s jazykovou specializací (1968–72) a poté archivnictví a historii na FF UJEP. Absolvoval roku 1977 diplomovou prací Epigrafické památky na území okresu Kroměříž (PhDr. 1981). Z vojenské prezenční služby v Karlových Varech byl po půl roce ze zdravotních důvodů propuštěn. V letech 1978–84 působil jako redaktor nakladatelství Kruh v Hradci Králové, kde redigoval zejména historickou a vlastivědnou literaturu. V roce 1985 pracoval jako metodik Státní knihovny v Praze, od ledna 1986 si zvolil svobodné povolání. V témže roce dospěl při návštěvě mariánského poutního místa v Medjugorje v Hercegovině k náboženské víře. Na jaře 1987 krátce působil jako redaktor literárního vysílání brněnské pobočky Čs. rozhlasu. Od února 1990 do července 1994 pracoval v tamní redakci Lidových novin (1992 měl stipendium Českého literárního fondu), poté se opět vrátil ke svobodnému povolání. Od roku 1994 působil jako vysokoškolský pedagog (přednášky a semináře o katolické sociální nauce a sociální etice) na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, později též na Cyrilometodějské teologické fakultě a na Filozofické fakultě UP v Olomouci, Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a na Filozofické fakultě MU a Fakultě sociálních studií MU v Brně. Od roku 1995 byl politickým komentátorem Radia Proglas, od roku 2004 patří k hlavním autorům serveru Skleněný kostel. V letech 1997–2000 byl členem Rady České televize a v letech 2000–2001 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

První básně Schildberger uveřejnil roku 1974 v časopise Universitas a v Brněnském večerníku, poté otiskoval verše, fejetony, glosy, divadelní a zejména recenze české básnické produkce v Rovnosti, Pochodni (Hradec Králové), Lidové demokracii, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Štafetě, Mladém světě, Slovenských pohľadech (Bratislava), Scéně, Nových knihách, Zemědělských novinách, Svobodném slovu, Ostravském kulturním měsíčníku, Dramatickém umění, Rozhlasu a v Programu Státního divadla v Brně, po roce 1989 v Lidových novinách (též v brněnské příloze Moravské listy), Katolickém týdeníku, Tvaru, Literárních novinách, ROKu, Duze, Listu pro literaturu, Světle (Olomouc), Večerníku (Brno), Veronice, Rovnosti aj. V 80. letech psal pro Čs. rozhlas v Brně literární pořady (mj. cyklus Příběhy z dějin českého básnického překladu, 1989), byla mu zde rovněž uvedena rozhlasová hra Na pastvě (1989, pod pseud. Josef Popelář). Pro Čs. televizi napsal scénář k publicistickému cyklu Moravo, Moravo (1992), později se autorsky podílel na několika pořadech z cyklů Cesty víry a Sváteční slovo. – Užívá šifer fsch, er, ek, ger.

Schildbergerova knižní prvotina, sbírka převážně přírodní lyriky Knížka s modrýma očima jej představila jako básníka, který věří v nadčasové poselství poezie a při vší expresivnosti své obraznosti píše verše kultivovaného a spíše komorního tvaru. V následné sbírce Místa dominuje autorovo soustředění na samotný proces geneze básně, na poetické vyjádření tvůrčího prožitku, a zejména na svíravou reflexi prchajícího času. Soubor veršů Vyhlášení lásky pak představuje i svérázný osobní deník, členěný na cykly tematických variací (mj. básně o dívkách, o městě). Záměrná nedořečenost a polostínové imprese lyrického hrdiny, jenž se usilovně stylizuje do podoby moudrého svědka, zde přerůstá v neromantický pohled na sebe sama i přítomné dění. V knize Oblastní výbor (z veršů), do níž autor zařadil i některé své starší netištěné a revidované básně, je zvýrazněn ironický společenský podtext básní a současně i autorovo tíhnutí ke křesťanské pokoře a universalismu. Po desetileté odmlce publikoval sbírku Básně, v níž dominuje moralistní apel a religiózní tematika včetně řady biblický aluzí. Vzrušenou dikci podporuje krátký úsečný verš, který je jen sporadicky rytmicky vázán. – V politických komentářích psaných pro Radio Proglas (1996 a Nemocný svět) Schildberger sleduje denní politický život doma i v zahraničí v polovině 90. let. Aktuální události posuzuje v jejich historických souvislostech a při jejich interpretaci z křesťanských východisek důsledně a naléhavě uplatňuje morální a etická hlediska. Zvláštní místo v jeho tvorbě má historická a dokumentární rekonstrukce likvidace moravské obce nacisty Ležáky 24. června 1942.

V roce 2014 vyšla ilustrovaná kniha sonetů: Vyznání: patnáct sonetů.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz