Dnes oslaví 65. narozeniny básník Jiří Dynka

Básník Jiří Dynka se narodil 4. 10. 1959 v Luhačovicích, vystudoval Vysoké učení technické v Brně. Od roku 1989 žije v Praze.
Poezie Jiřího Dynky je od svých počátků rozkročena mezi přísným respektováním tradice a futuristickými vizemi: postmoderní remixy různorodých symbolů dnešní doby básník svazuje vysokými formálními nároky, inspirovanými mallarméovským úsilím „dopnout se absolutna“: „Moje psaní je proces absolutně podřízený řádu poezie,“ prozrazuje Dynka, „Otevírám se stále novým podnětům a tu přemíru poznámek, které takto získávám, bez ustání přepracovávám, nově formuluji, škrtám a znovu doplňuji až k zjasněnému stádiu, o kterém si myslím, že je poezie. Toužím po dokonalých proporcích poezie, chci se vyslovovat v dokonalé skladbě slov.“
V pozdním debutu Minimální okolí mrazicího boxu autor předkládá knižní verzi lyricky probarvených vizuálních konstelací, kterým se věnoval v 80. letech a které čtenáře atakují nejen senzuální hravostí ukrytou v několikaslovných výkřicích, ale i pojetím básně jako individuálního artefaktu. Oproti tomu sbírky wrong! a líviový lenkový jsou pečlivě vystavěné básnické skladby, které ke čtenáři promlouvají zadrhávanou kybernetickou novořečí tvořenou trsy adjektiv.
Dynkovy dynamické slovní kaskády v těchto knihách nabývají podoby intertextové koláže, která na mnohý způsob cituje a parafrázuje literární i mimoliterární texty z různých epoch a kultur: „Informace, které mě rozkmitávají poezií a pnutím ji psát, mohou být v reklamách na kapesníčky, v latinsko-českém slovníku, v Základech filosofie práva nebo ve sborníku Liberální ekonomie, stejně jako jsou ve Waltu Disneyovi, v kvantové fyzice nebo v Rilkovi či Antoonu Coolenovi.“
Zároveň v těchto knihách do popředí vystupuje ústřední básníkovo téma – hledání citu, něhy, lásky; nezměrná touha, v níž se Eros snoubí s Thanatem: touha „být zabit / poupětem pivoňky“, jak autor píše v jedné z básní. Ve sbírce Sussex Superstar Dynka dospívá k obratu: vzdává se sémantického experimentu a plně se přivrací k živočišné a dychtivé, zároveň však sensitivní a jemnou melancholií prostoupené milostné lyrice, příbuzné mimo jiné křehkému erotismu básníka Jiřího Veselského či postsurrealistické poezii Vítězslava Nezvala.
Dynka se v následujících letech představuje sbírkami Tamponáda, Naučná stezka olšanské hřbitovy, a v roce 2012 pak vychází kniha Poběžme natrhat růžové kakosty.
Další kniha nazvaná Krev na onom světě Jiřího Veselského jezvláštní básnický duet. Dynka zde vystříhal, zremixoval a okomentoval výňatky z dopisů Veselského. Korespondence se točí zejména okolo tématu lásky, resp. mladičkých dívek, které dnes již zesnulého básníka inspirovaly. Zjitřený erotismus textů podtrhují snímky fotografa–voyera Miroslava Tichého.

Z nejnovějšího díla: Kavárny (2015), Matka měla ráda třešně (2023), Pomor (2019)

Zpracováno podle: www.czechlit.cz