Dnes oslaví 70. narozeniny spisovatel Eduard Martin

Eduard Martin – básník, prozaik, dramatik, scenárista, autor literatury pro mládež, se narodil 27. 3. 1951 v Praze.  Vlastním jménem Martin Petiška, syn spisovatele Eduarda Petišky, synovec básníka a prozaika Františka Vinanta. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Brandýse nad Labem (1969) začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ruštinu a srovnávací literatury (u Václava Černého), vzhledem ke zrušení oboru však po dvou semestrech přešel na studium divadelní vědy a polštiny. Absolvoval 1975, PhDr. 1976 prací F. X. Šalda, teoretik divadla. Od ukončení školy je ve svobodném povolání. Věnuje se psaní a průběžně i dalším aktivitám, například lektorské a režijní práci. Několik let byl externím spolupracovníkem rozhlasového pořadu Mikrofórum, příležitostně spolupracoval i s Čs. televizí a dětským filmem. V roce 1991 založil nakladatelství Martin. Zabývá se genealogií a heraldikou, ve svém nakladatelství od roku 1996 mimo jiné vydává Almanach českých šlechtických rodů. Je členem česko-slovenského distriktu organizace Rotary International (1999 stál spolu s dalšími u zrodu časopisu Rotary Good News, byl jeho prvním šéfredaktorem a později členem redakční rady), přičemž ideje rotariánství jej inspirovaly při psaní řady fejetonů, básní a aforismů.

Debutoval verši v deníku Práce (1967), svou další, především povídkovou tvorbu publikoval v periodikách Čs. voják, Mladý svět, Květy, Mladá fronta, Ahoj na sobotu, Svoboda, Tvorba, Večerní Praha, Prostor, Heraldika a genealogie (zde mj. 2003 Heraldické básně, 2004 Slova o genealogii – úvaha o vznešeném umění být genealogem) aj. Napsal původní rozhlasové hry pro děti Veliký diamant (1983, ze života českých cestovatelů Čeňka Paclta a Emila Holuba) a Oblak a meč (1984), v rámci rozhlasového cyklu Básník nad svým rukopisem bylo uvedeno pásmo z jeho veršů (1980). Pro Čs. rozhlas připravil dále několik pásem sci-fi poezie, dramatizace (Tibor Déry, Bruno Traven), pořady o dětské literatuře Dítě a kniha (4 díly, 1983), krátké recenze, medailony zahraničních spisovatelů a fejetony. Od roku 2006 pronesl řadu duchovních přímluv v rámci pořadu Slovo na příští týden, vysílaného Českým rozhlasem 6. Televizní stanice Noe odvysílala v rámci pořadu Léta letí k andělům Martinův dokumentární portrét (2009, režie Otakáro Maria Schmidt). Své knihy publikuje též pod jménem Eduard P. Martin, užil i pseudonymů Martin P. Edward a Martin P. Edwards, pravděpodobně též Jan Vanis a Jan M. Dolan, a šifer em, -m-, (m).

Martin debutoval v polovině 70. let subtilní sbírkou Můj Faust, invenčními verši, v nichž se citové zjitření, hledání a očekávání na prahu dospělosti doplňuje s hravou intelektuální reflexí, která zkoumá platnost konvenčního vztahu ke skutečnosti. Autorova druhá knížka Nespálené deníky pak představila dvojici baladických, lyrickoepických skladeb o nenaplněném dívčím životním a milostném osudu. Následující Martinova tvorba je z větší části věnována žánru fantasy a sci-fi. V desítkách povídek, sdružených do volné pentalogie Lidé z Modré galaxie i v pozdějších povídkových souborech Co mají vědět ženy, aby byly milovány a Zmatky královny krásy rozvíjí autor v rámci žánrových zvyklostí úvahy o proměně a konstantách lidského prožívání a jednání ve světě, v němž technika rozšiřuje spektrum lidských schopností, ale neřeší etické problémy a otázky existence. Jejich častými motivy jsou osamělost, absence lásky, nedostatek a deformace rodičovského citu, odlidštěnost technické civilizace a nahrazování nedokonalých lidí dokonalými stroji, vytěsnění poznání kvantitou vědomostí, nahrazení lidské aktivity umělou iluzí alternativních životů nebo motiv dokonalého dvojnictví. Mnohé povídky jsou vážně i anekdoticky rozváděnými úvahami na téma lásky, manželství, žárlivosti, ženské krásy apod.; terčem karikatury a groteskní nadsázky se v nich stávají projevy konzumního života, například módní výstřelky, mediální popularita herců a sportovců. Jednotlivé příběhy často ústí do nabádavého až moralistního závěru, apelujícího na lidskou přirozenost, cit a životní aktivitu. Do české sci-fi přinesla Martinova tvorba formální oživení v podobě destrukce a segmentace epického toku vypravování, spojené s využitím aposiopesí, opakování slovních figur a častých dějových digresí i s nápaditou jazykovou charakterizací postav. Ve své další povídkové tvorbě (Vybraná tajemství profesora Kesslera, Přízraky doktora Frankensteina) se Martin zaměřil na příběhy lidí disponujících zvláštními schopnostmi a dovednostmi. Autorova nadsázka opět odkazuje k filozofickým, etickým nebo obecně lidským otázkám, v jejich řešení však podléhá názorovým nebo hodnotovým stereotypům, patrný je i jeho určitý sklon k patetičnosti. Soubory Andělské vteřiny, Andělské dopisy aj. pojednávají v krátkých povídkových sekvencích tatáž témata ze současné perspektivy. Etický rozměr lidského bytí (odpovědnost za vlastní život i životy bližních, nenahraditelnost lásky, domova, víry, soucítění) Martin tematizuje i v románu o návratu naklonovaného Krista (¿Prorok??), románové vizi apokalyptické záplavy Prahy (Déšť) a v pásmu básnických monologů-zpovědí o fiktivních osudech dávných i současných obyvatel fiktivní obce Jiskáv (Česká kniha mrtvých). – Již od studentských let se Martin pokoušel o tvorbu dramatickou. Osamělost a nedostatek citových vztahů je tématem sci-fi komedie Podivuhodná událost v podivuhodné rodině a veselohry Královské vteřiny, zpracovávající historii manželství britského prince Charlese a lady Diany. Moralita Jeden mladý muž z Jeruzaléma, napsaná již v polovině 70. let a složená z šestnácti jednoaktovek, je apokryfní reportáží z období vlády krále Heroda, v níž autor pracuje s reáliemi socialistického režimu a proklamativně kritizuje přizpůsobivost a amorálnost postojů a chování lidí.

Z dalšího díla: Andělská škola lásky (2012), Andělské cesty k nesmrtelnosti (2011), Andělské dopisy (2010), Andělské úsměvy (2013), Andělský kurz první pomoci (2014), Babičky a andělé (2011), Babičky jsou nejmoudřejší (2014), Brandýský poutník (2010), Eduard Petiška, jak ho neznáte (2014), Je tu přece Ježíšek (2012), Ježiško pre mňa (2011), Kniha štěstí (2011), Kočičí příběhy (2013), Schody do ráje (2010), Srdečné pozdravy z Betléma (2015), Tajný život psů (2014), Zkažená pouť (2010), 77 aforismů o víře (2020), Andělské cesty k omládnutí (2017), Andělské cesty ke zdraví (2017), Babičko, máme tě rádi (2016), Chceš být král? (2018), Chcete se dostat do ráje (2018), Ďábel lásky (2018), Dědečku, máme tě rádi (2017), Deník anděla strážného (2017), Haló, je tam Bůh? (2016), Ježíšek podává ruku (2019), Maminko, máme tě rádi (2018), Neměj strach, řekl anděl (2017), Rodiče, máme vás rádi (2021), Tajný život koček (2016), Tatínku, máme tě rádi (2018), Úsměv Panny Marie (2019), Vánoční andělé zpívají (2017)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz