Rudolf Křesťan se narodil 14. 3. 1943 v Praze. Otec pracoval v oblasti obchodu, matka byla v domácnosti. Křesťan prožil dětství ve Staré Roli u Karlových Varů. Jedenáctiletou střední školu vystudoval v Karlových Varech (maturoval 1960), žurnalistiku na Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy (1960–66). Od roku 1964 pracoval v redakci týdeníku Mladý svět, nejprve v kulturní rubrice, později jako reportér, od roku 1986 jako redaktor v oddělení dopisů, v roce 1990 se stal zástupcem šéfredaktora a byl zvolen předsedou představenstva a. s. Mladý svět. V letech 1993–2003 byl redaktorem Týdeníku Televize, poté ve svobodném povolání. Jako publicista krátkodobě navštívil okolo padesáti zemí.
Debutoval v roce 1958 v Mladé frontě. Přispíval rovněž do časopisů: Stráž míru (Karlovy Vary), Pravda (Plzeň), Univerzita Karlova, Plamen, My, Tvář, Student, Ahoj na sobotu (pravidelné sloupky 1988–92), Týdeník Televize, Týdeník rozhlas, Naše rodina a 55+; příležitostně též Nedělní noviny, Generace, Mosty, Vlasta, Znojemsko aj. V roce 1989 přispěl do katalogu k výstavě Vladimíra Renčína Poezie humoru (Opava). V letech 1992–2000 spolupracoval s Českou televizí jako jeden z moderátorů pravidelných pořadů Nedělní ráno a Seniorklub. V Českém rozhlase přispívá od roku 2004 svými fejetony do pořadu Psáno kurzívou a je jedním z průvodců autorských pořadů Dobré jitro. – Užívá šifry (rk).
Knižně debutoval sbírkou Kos a kosinus, jejíž básně a prózy vedou prostřednictvím humorné nadsázky, slovních hříček, nonsensu a recese polemiku s životním stereotypem a poetizují všednost „malých věcí“. Shodnou poetiku mají i Křesťanovy fejetony, psané od 70. let především pro Mladý svět a soustředěné do několika knih. Typově převažují nepolemické, optimistické, úsměvné a chápavé fejetony na pomezí causerie, jejichž východiskem mohou být automatismy v lidském chování, které autor svou reflexí ozvláštní, zdánlivě všední denní příhody, anebo nejrůznější drobné kuriozity a zajímavosti ze světa. Autorovy úvahy i jeho vtip vyrůstají z citu pro jemnosti i absurditu jazyka, jehož prostřednictvím hledá zasutý smysl slov i reality. Ve čtvrté knize se (díky proměně politické atmosféry) objevují i fejetony polemické či satirické a okrajově také zájem o společensky závažnější problémy a časové otázky politické (Co láká poškoláka). Nezanedbatelnou složkou Křesťanových knih je také jejich výtvarný doprovod v podobě kresleného humoru Vladimíra Renčína (Kos a kosinus, Co láká poškoláka), Vladimíra Nagaje (Kočky v patách) a především autorovy ženy Magdaleny (Jak jsem si užil, Pozor, hodný pes!, Nebuď labuť, Podkovaná blecha, Kachna v bazénu, Tandem). Vybrané čtenářské ohlasy na své práce, publikované převážně v Mladém světě, zahrnuli Rudolf Křesťan s Vladimírem Renčínem do knihy Jak se do lesa volá.
Nejnovější dílo: Jako husa do flašky (2016), Proč nemám pistoli (2014)
Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz