Dnes oslaví 75. narozeniny spisovatel Jan Kostrhun

Jan Kostrhun – prozaik, publicista a scenárista, se narodil 3. 7. 1942 v Podivíně (u Břeclavi).

Otec Jan K. (* 1921) byl novinářem, působil jako redaktor Zemědělských novin (vydal i několik osvětových tisků se zemědělskou problematikou), od roku 1970 dělník; matka Dagmar K. dělnice. Kostrhun absolvoval jedenáctiletou střední školu v Břeclavi (maturita 1959) a Vysokou školu zemědělskou v Brně (fakulta agronomická, obor chovatelství, Ing. 1964). Pracoval jako zootechnik na Státním statku Drnoholec, po absolvování vojenské služby od roku 1965 v Okresním plemenářském středisku v Hustopečích u Brna, nejprve jako plemenářský zootechnik, později jako odborný poradce a šlechtitel. V letech 1985–1989 působil jako scenárista ve Filmovém studiu Gottwaldov, roku 1991 spisovatel z povolání, roku 1992 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění ČSFR za Zemědělskou stranu. Po operaci páteře (1992) je v invalidním důchodu. V letech 1996–2002 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 2003–2009 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Novinářské příspěvky začal publikovat roku 1964 v Rovnosti a Práci, beletristické texty (prózu a sporadicky i básně) zveřejňoval od roku 1965 v Zemědělských novinách, Rovnosti, Literárních novinách, Čs. vojáku, Hostu do domu a Kurýru, později v Květech, Tvorbě, Universitas, Literárním měsíčníku, Kmeni, Mladém světě, Dikobrazu, Vlastě, Malovaném kraji, Sedmičce pionýrů, Rudém právu, dále ve slovenské Smene a v časopise Chudožestvennaja literatura (Moskva). V letech 2003–2005 přispíval fejetony do Týdeníku Břeclavsko. Knižně debutoval povídkou Štika ve sborníku O rybářích pro rybáře (1970) a touto i jinými prózami pak přispěl rovněž do řady dalších sborníků a antologií. – Pro Československý rozhlas napsal několik dílů seriálu Jak se máte, Vondrovi? (1977–1979), řadu fejetonů a kabaret Žena – přítel člověka (1986). V břeclavském divadle poezie Proměna inscenoval režisér Bedřich Kaněra (1934–2002) hudebně-dramatický pořad Nevěsty z Moravy (1982), který obsahoval kromě Kostrhunových próz také poezii Petra Skarlanta, Josefa Kainara a verše moravské lidové poezie. S Československou televizí Kostrhun spolupracoval na filmech Černé ovce (Bratislava 1974, režie Vido Horňák) a Páslo dívča páva (1993, režie Vojtěch Štursa), je autorem literárního scénáře k Černé hodince s Jožkou Černým. S režisérem Hynkem Bočanem se podílel na scénáři filmu Plavení hříbat (1975, podle novely Prázdniny), Tvář za sklem (1979, podle románu Černé ovce), Pytláci (1981, podle stejnojmenného románu) a Vinobraní (1982, podle stejnojmenné novely). Je rovněž autorem námětu a scénáře k filmům Oldřicha Koska Sedmé nebe (1987) a Sólo pro zpěváka (dokument, 1987). Psal scénáře k televiznímu zábavnému pořadu Každý jsme nějaký… a k dokumentárním filmům z cyklu Náš venkov (Jarní řez, Zrcadlo, Valašská kyselica; režie Kuba Jureček); je autorem scénáře televizního filmu Vůně peněz z cyklu Detektiv Martin Tomsa (1994, režie Martin Dekanovský). V roce 2008 proběhla v Městském muzeu v Břeclavi společná výstava Jana Kostrhuna a Pavla Kostrhuna, malíře a sochaře, s názvem Podivínská bratrská rozcestí. Užívá šifry /nkn/.

Kostrhun na sebe upozornil v polovině 70. let dvojicí románů, které se pokoušely prostřednictvím generačního konfliktu ilustrovat normalizační představy o poválečné socializaci jihomoravského venkova a zemědělství (Černé ovce), případně ji konfrontovat s „morální prázdnotou emigrantů“ (Pytláci). Rezidua ideologického přístupu poznamenala rovněž prózu s tematikou roku 1968 Svatba ve vypůjčených šatech, která byla vydána až po několika odkladech a úpravách. Při profilování literárních postav si Kostrhun vypomáhal charakterizačními klišé, vliv apriorních tezí se projevoval v přeexponované povahokresbě, přerůstající až v karikaturu „protivníků“. Využití groteskní nadsázky však zjevně souznělo s bytostným Kostrhunovým sklonem k ironii a humornému traktování, nejzřetelněji patrnému v próze z vojenského prostředí Strakatá kajda (jeho skutečné prvotině, vydané po mnoha letech v přepracované podobě), v detektivní novele Modrý kvíteček a v románu Svatba století. Do jeho pojetí se promítla i dílčí změna autorovy názorové orientace na přelomu 70. a 80. let, kdy v Kostrhunových pracích začaly nad loajalitou vůči dobovým poměrům postupně převažovat kritické výhrady. Tento proces vyvrcholil v rozporně přijatém románu Co by to bylo, kdyby to byla láska, koncipovaném jako polemická replika milostného příběhu Anny Kareninové. Kostrhun se zde pokusil sladit atraktivitu i obsažnost textu a rovněž dynamizovat a modernizovat vlastní styl. – Pro mnohdy až ornamentálně působící Kostrhunovy prózy je charakteristické prolínání epických a lyrických sekvencí, stále větší role připadá též pasážím reflexivním. Autor s oblibou přepracovává a rozšiřuje svá starší díla, v rámcové kompozici kombinuje er-formu s personální vypravěčskou perspektivou a přitahují ho i možnosti obrazného vyjadřování. Již od začátku věnoval nemalý prostor rovněž krajinomalbě. Konstantním rysem jeho tvorby je různorodá aplikace cizích textů (písňových, publicistických a beletristických). V 80. letech se Kostrhunova názorová emancipace projevila též stoupající nekritičností k vlastním názorům a siláckou argumentací (Beseda se čtenáři, Beseda se spisovatelem). V próze Balada o panence, reflektující polistopadové dění, pak zaznívá až pamfletický tón a přizpůsobivost dobovým trendům se tu promítá v četnosti a prezentaci erotických motivů. Ty jsou, třebaže v mírnější, spíše humorné podobě přítomny i v Pohádkách o smíření, souboru krátkých zábavných próz, v nichž Kostrhun na základě biblického mýtu o Stvoření světa vytvořil fiktivní příběh vzniku krajiny révového listu, tedy jižní Moravy. Základním charakteristickým atributem kraje je tu přitom pěstování vinné révy a konzumace jejích zpracovaných plodů. Jako autorskou apotéozu jižní Moravy lze vnímat knihu Nevěsty z Moravy, soubor lyrických próz, básnických esejů a próz směřujících svou stavbou až k prozaizovanému volnému verši.

Z nejnovějšího díla: Balada o panence (2014), Co by to bylo, kdyby to byla láska (2014 – román o vzniku románu)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz