Dnes oslaví 75. narozeniny spisovatel Jaroslav Čvančara

Jaroslav Čvančara – český pedagog, historik, spisovatel, publicista a hudebník – hráč na banjo, kapelník countryové hudební skupiny Taxmeni, se narodil 20. 11. 1948 v Praze. Nejprve se vyučil lakýrníkem a písmomalířem, později vystudoval pedagogickou školu a Střední školu technickou. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokaroserií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik.
Jde o badatele, který se věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid apod.), o kterém vydal již tři publikace (trilogie) a působí také jako odborný poradce a spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav.
V současné době působí jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracuje na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.

Jaroslav Čvančara je původem ze starého českého rodu ze středního Polabí. Jeho rodiče a blízcí příbuzní patřili k průkopníkům české kinematografie. V letech 1939 až 1940 vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl nacisty zabaven. V době heydrichyády byli někteří členové rodiny popraveni. Někteří byli perzekvováni. I přes nepříznivé společenské ovzduší protektorátu ukrývali jeho rodiče a strýc větší množství historicky cenných filmových dokumentů. V padesátých letech dvacátého století byla rodina opět vystavena nepřízni a tlaku totalitního režimu.
Jaroslav se již od mládí zajímal o historii a to především o moderní evropské a československé dějiny především v době druhé světové války. Jako badatel-historik shromáždil značné množství dokumentárních materiálů, unikátních fotografií jakož i filmů. Po sametové revoluci, kdy byly zpřístupněny některé archivy (do té doby nepřístupné) pokračoval ve skládání a doplňování faktografické mozaiky, jejíž kostru již měl hotovu z předešlých terénních průzkumů. V desítkách článků v odborných časopisech pak publikoval průběžně svoje badatelké výstupy. V tuzemsku i zahraničí vzbudila pozornost především v roce 1991 vydaná fotograficko-dokumentární publikace „Akce atentát“. Neméně zajímavá je i jeho knižní trilogie „Někomu život, někomu smrt“ (1997 – 2008), která patří mezi stále žádané (a těžko dostupné) reprezentativní (křídový papír, velký formát tisku) publikace.

Dílo

Monografie: Akce atentát. Magnet-Press, Praha 1991, 126 s. (ISBN 80-85110-77-6)., Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc. 3 díly (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945), Laguna, Praha 1997 (2. díl.), Laguna, Praha 2003 (1. díl.), Laguna, Praha 2008 (3. díl.), 351 s.; 253 s., 415 s., Ráje a pekla Otakara Batličky. Příběhy statečných. Lepres, 2003, s. 217–229., Heydrich. Gallery, Praha 2004, 326 s. (ISBN 80-86010-87-2)., JELÍNEK, Zdeněk: Operace Silver A. Úvod a obrazová příloha Jaroslav Čvančara. Galacie Scriptorium, 2010., KOTYK, Jiří: Hana a Václav Krupkovi pod koly dějin. Doslov – ČVANČARA, Jaroslav: Jak jsem je poznal. Evropské vydavatelství, 2011., Heydrich. Gallery, Praha 2011, doplněné vydání., ČVANČARA, Miroslav a ČVANČARA, Jaroslav: Zaniklý svět stříbrných pláten. Po stopách pražských biografů. Academia, Praha 2011, 650 s. (ISBN 978-80-200-1969-1)., ČVANČARA, Jaroslav a MAREK, Jindřich: Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938, Toužimský a Moravec, Praha, 2018, (ISBN 978-80-7264-189-5)

Studie v odborných periodikách a sbornících: Prezident Edvard Beneš okem kamery. In: Paměť a dějiny, 3/2011, s. 31–41., My sloužíme svému národu. Anabáze Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera v US Army. In: Paměť a dějiny, 1/2011, s. 100–117., Jaroslav Čvančara, Jaroslav Hazdra, Zdeněk Vajskebr, Jan: Naší ctí je věrnost. Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. In: Paměť a dějiny, 2/2010, s. 4–22., Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské. In: Paměť a dějiny, 2/2009, s. 101–115., Jaroslav Čvančara, Uhlíř, Jan Boris: Chlebíčková aféra. Poslední odbojový čin ministerského předsedy Aloise Eliáše. In: Historie a vojenství, r. 55/2006, č. 4, s. 37–48.

Popularizační články, rozhovory: ČVANČARA, Jaroslav: Kněz, který po atentátu ukrýval parašutisty. Lidové noviny, ročník 15, číslo 120, strana 6, 24. 5. 2002, DOBIÁŠ, Jan: Jaroslav Čvančara. Čert na koze, 9. 12. 2008, TAUSSIG, Pavel: Vzkaz Jaroslava Čvančary. Česká televize (ČT), 2010., POŠÍVAL, Zdeněk: Dvě řádky stop, Pozitivní noviny, 29. 11. 2010., BENEŠOVÁ, Hana: Nacisty zaskočila odvaha. Reflex, číslo 21, strany 28 – 39, 26. 5. 2011., ŘEBOUN, Ota: Atentát na Heydricha – Konečně vyjde úřední zpráva. Literární noviny, ročník XXII, strany 14 – 15, 26. 5. 2011., KNOTEK, Jiří: Selhala zbraň … nebo člověk? Zbraně & náboje, č. 9/2011, strany 47 – 51.

Výstavy: Po stopách Rychlých šípů (u příležitosti 90. narozenin Jaroslava Foglara a Jana Fischera, společně s Jiřím Stegbauerem. Archiv hlavního města Prahy, Muzeum hlavního města Prahy, 1997., Česká společnost od Mnichova k válce (výstava k 70. výročí nacistické okupace) Společně se Zdeňkem Hazdrou, Lukášem Vlčkem, Ladislavem Kudrnou, Stanislavou Vodičkovou a Jaroslavem Rokovským. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2009., 2009 Spolupráce při budování Památníku Operaci Anthropoid v Praze-Libni, 2011 Spolupráce na instalaci památníku 294 obětí heydrichiády na nádvoří chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

Odborná spolupráce na audiovizuálních dílech: Česká televize: Neznámí hrdinové, Česká televize: Historie.cs, Česká televize: Heydrich – Konečné řešení – také jako účinkující. Šil jsem u Kubiše, Český rozhlas: spolupráce v rámci vzpomínek či výročí na osobnosti druhého odboje

Hrané filmy – poradce: Obsluhoval jsem anglického krále, Protektor

Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org/wiki