Dnes oslaví 85. narozeniny spisovatel Jan Klíma

Jan Klíma – prozaik a překladatel, se narodil 5. 11. 1938 v Praze.  Syn vědeckého pracovníka v oboru silnoproudé elektroniky. Bratr spisovatele Ivana Klímy. Studoval na jedenáctileté střední škole (1954–57) a na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze (1957–62), kam též po skončení studií nastoupil (1962–64 dvouletá vojenská služba). Na fakultě působil nejprve jako asistent, od roku 1965 odborný asistent. V letech 1968–70 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Bristolu (Velká Británie). V roce 1975 získal titul RNDr. a CSc., 1990 se stal docentem. V letech 1984 a 1991 působil na vídeňské univerzitě, roku 1990 přednášel jeden semestr na univerzitě v Mnichově.

Kromě odborných článků z oboru teorie pevných látek publikoval v 60. letech humoristické a vědeckofantastické povídky v Čs. vojáku, Literárních novinách, Dikobrazu a časopise Univerzita Karlova. Lektorsky spolupracoval, zejména v oblasti literatury faktu, s nakladatelstvími Mladá fronta a Albatros. Od druhé poloviny devadesátých let se intenzívně věnuje překládání.

Klímovy hravé detektivní prózy jsou postaveny na logické dedukci a schopnosti nekonvenční myšlenkové kombinace; obsahují však i komický prvek, který je autorovi prostředkem charakterizace postav i podnětem k rozvinutí řady humorných a dramatických situací. Do autorových próz se přitom promítla jeho odbornost: hlavním řešitelem záhad ve všech prózách je matematik Mirek Nedbal, odborný asistent matematicko-fyzikální fakulty, jehož matematikou vypěstovaná schopnost přísně logického myšlení je do značné míry kompenzována akademickou roztržitostí a společenskou neobratností. Autor tak čtenáře v příběhu současně uvádí do specifického prostředí vědy a vědců; typem humoru se Klímovy romány blíží románům Malcolma Bradburyho či Davida Lodge. – Klíma rovněž přeložil z angličtiny knihy, které mu byly blízké svou popularizací moderní fyziky (George Gamow) či profesí překládaného autora (nekonveční vzpomínky nositele Nobelovy ceny R. P. Feynmana); vedle toho se věnoval také překládání detektivek (Agatha Christie, Dorothy L. Sayersová, Ngaio Marshová aj.).

Próza: Smrt má ráda poezii (P 1966); Případ půjčeného psa (P 1981); Případ potenciálního primáře. Případ pana Pontiho (PP 1998); Nespouštěj se s nikým, kdo je potrhlejší než ty (P 2000).

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz