Dnes uplyne 10 let od úmrtí spisovatelky Marie Kubátové

Marie Kubátová (dívčím jménem Kutinová) – prozaička, dramatička, autorka knih pro děti a mládež, se narodila 8. 8. 1922 v Praze. Otec, ing. Jan Kutina, vedl do roku 1948 nakladatelství (edice tělovýchovných materiálů), matka PhMr. Amálie Kutinová (1895–1965) byla folkloristka a autorka knih pro děti (mj. cyklus Gabra a Málinka). Kubátová studovala na klasickém gymnáziu a poté na dívčím reálném gymnáziu v Praze, kde maturovala v roce 1941. V letech 1941–43 absolvovala lékárnickou praxi v Křinci u Nymburka. V roce 1946 promovala na Přírodovědecké fakultě UK v oboru farmacie (v diplomové práci Krkonošští destilátoři srovnávala receptáře krkonošských bylinkářů ze 17. a 18. století). V roce 1947 složila zkoušku učitelské způsobilosti pro vyučování jazyků a dálkově pokračovala ve studiu přírodních věd, které absolvovala v roce 1949; RNDr. 1977 na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Postupně působila jako magistra v lékárnách v Karlových Varech, Křinci, Praze, Horním Maršově, Špindlerově Mlýně a Vrchlabí. Byla čestnou členkou České lékárnické komory. Po odchodu do důchodu se věnovala literatuře. Žila ve Vrchlabí.

První práce (pohádky, divadelní hry pro děti, adaptace lidových vyprávění) začala vydávat na sklonku 50. let 20. století. S časopisy spolupracovala jen zřídka: v 60. letech publikovala v Literárních listech, Kultuře, Plameni a ve východočeských periodikách Pochodeň (Hradec Králové) a Krkonošská pravda. Ze spolupráce s Čs. rozhlasem, kterou autorka zahájila v roce 1956, vzešla řada folklorních pásem, rozhlasových her a pohádek, například Povídka z advokátní poradny (1962); Jak to bylo s vdovou (1969); Pohádka z Cuckovýho království (1971); Mechovej král (1972); Javorová víla (1984); Strašidelná pohádka (1986); Štědrá bába (1993); O čertovském kabátě (1994); Rybí pohádka (1995); Liščí pohádka (2000); Zlatý rys (2002); Jak to bylo s polévkou chudé vdovy (2003); Z palubního deníku archy Noemovy (2003); Perníková pohádka (2005). Vedle literární tvorby souběžně vznikaly odborné i popularizační příspěvky z historie farmacie a z oblasti folkloru.

Povahu rozsáhlé prozaické tvorby Kubátové souběžně ovlivnilo jak rodinné zázemí a profese, tak horská příroda a prostředí malého krkonošského města, v němž se natrvalo usadila. Významnou část její činnosti proto představují adaptace lidových vyprávění, psaná v krajovém nářečí a zachycující s humornou nadsázkou výrazné rysy lidové mentality: od přirozeného konzervativismu a nedůvěry ke změnám životního stylu až po schopnost vyrovnávat se se společenskými rozdíly a s osudovými zvraty v lidském životě.
Obdobná východiska je však možné nalézt i v autorčině životním postoji tak, jak jej představují její původní prózy a divadelní hry. V převážně optimisticky laděných příbězích Kubátová látkově těží z osobní zkušenosti (Lékárnická trilogie: Lékárna U tří koček, Třikrát denně kapku rosy, Recept na štěstí), konfrontuje činorodé stáří s hledajícím mládím, humorně kritizuje „městský“ konzumní způsob života. Její prózy oslavují dělnou prostotu ztělesněnou v rázovitých postavičkách krkonošských horalů (Matka kopce) a působí – navazujíce na tradici vesnické a maloměstské drobnokresby – jako blednoucí obrazy zanikajícího krajového svérázu. V próze Jak překročit Rubikon se hrdinové vyrovnávají se zásadním životním zlomem, odchodem do důchodu.
Úspěšné jsou autorčiny prózy pro děti a dramatické práce (Jak přišla basa do nebe), využívající rovněž folklorních motivů. V tematicky sevřených pohádkových souborech (Pohádky vodnického dědečka, Pohádky poštovských panáčků, Veselé pohádky z muzikantské zahrádky) i v adaptacích domácích a světových pohádkových látek (Čarování s pohádkou, Pohádky šaška Povídálka) osvědčuje vypravěčskou živost a bezprostřednost.

Marie Kubátová zemřela 6. 6. 2013 ve Vrchlabí.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz