Dnes uplyne 10 let od úmrtí spisovatelky Zdeny Frýbové

Zdena Frýbová – prozaička a publicistka, se narodila 30. 8. 1934 v Praze v  rodině úředníka. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze (1953) se odstěhovala do Mariánských Lázní, kde pracovala jako administrativní pracovnice nejprve v závodním zdravotním středisku a poté v Dřevařských závodech. Od návratu do Prahy (1968) se věnovala výhradně literatuře a publicistice orientované především na oblast zdravotnictví, psychologie a sociologie. Založila nadaci Robin na ochranu zvířat.

Debutovala roku 1955 v Práci. Reportáže, rozhovory a povídky publikovala v Literárních novinách, Studentu, Zítřku. Později přispívala do periodik: Čs. voják, Děti a my, Pravda (Bratislava), Obrana, Práce, Svět práce, Svobodné slovo, Rudé právo, Zdravotnické noviny, Život (Bratislava) aj. Próza Uzavřený pavilon se stala předlohou televizní inscenace (1991, režie Anna Procházková, scénář Jaroslav Dietl, Jan Matějovský a Anna Procházková). – Publikovala též pod jménem Zdena (Zdenka) Redlová.

Už debut Rok na haciendě, retrospektivní příběh mladého zootechnika střetávajícího se s lhostejností okolního světa, naznačoval autorčin zájem o pracovní problematiku a o mísení postupů reportážní, psychologické a kriminalistické prózy. Následující knihy o partnerských konfliktech a manželských krizích (Příběh z lékárny, Falešní hráči, Den jako stvořený pro vážnou známost, Hrůzy lásky a nenávisti, Noc jako stvořená pro nevěru!, Neděle jako stvořená pro vraždu) se pokoušejí vyslovit k morálnímu úpadku společnosti. Zobrazují povrchní jedince, jež pojetí života jako nezávazné hry vede ke střetům s okolím, případně až ke zločinu. Stylově oscilují na hranici novinářského přístupu a literárních stereotypů; autorka v nich pro sebe objevila možnost beletrizace poznatků získaných spoluprací s odborníkem na danou oblast. Platí to i o rozsáhlých románech Připravte operační sál a Z neznámých důvodů, které jsou inspirovány profesními romány Arthura Haileyho a těží z líčení atraktivních prostředí (špičkové kardiochirurgické pracoviště, vědecký ústav organické chemie a biochemie). Převahu vnější odborné fakticity autorka kompenzuje dějovými digresemi, senzačními motivy a dramatickými zápletkami. V následné tvorbě pak Frýbové snaha vyjít čtenáři vstříc vede k řemeslně obratné kritice společenského mechanismu a lidské morálky v posledních letech totality (Mafie po česku) a k přímočaré skandalizaci společenských a politických poměrů polistopadových (Mafie po listopadu, Malinkatý kretén aneb „Od šoku k šoku na věčné časy a nikdy jinak“). Polistopadovou éru autorka přitom vidí především ve znamení korupce a z toho plynoucí hospodářské a násilné kriminality (Polda, Polda a jeho soudce). Reakcí na společenský úpadek je hrdinovo rozhodnutí vzít spravedlnost do svých rukou, což je ke grotesknímu vrcholu dovedeno v románu Milostí prezidenta, končící vraždou hlavy státu. Zcela jiný žánr představují autorčiny rodinné humoristické romány, kde jedním z klíčových motivů je soužití psa a člověka (Robin, Robin Druhý a jeho rodina, přepracovaná verze románu Malinkatý kretén, Otcem i matkou proti své vůli, román napsaný na motivy knihy Johna Habbertona Hýta a Batul). K humoristické literatuře náleží i autobiografická kniha Dvě dámy v tísni, líčící svérázné automobilové putování dvou přítelkyň po Švýcarsku a Francii. Samostatným žánrem se také postupně staly autorčiny doslovy k jejím novějším knihám i k reedicím knih starších. S příznačnou ironií a místy až sarkasmem tu Frýbová odpovídá na dotazy čtenářů, objasňuje zrod svých knih, ale vyjadřuje se i k současnému dění a společenským problémům.

Zdena Frýbová zemřela 22. 2. 2010 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz