Dnes uplyne 100 let od narození spisovatele Ludvíka Aškenazyho

Ludvík Aškenazy se narodil 24. 2. 1921 v Českém Těšíně v česko-židovské rodině. Střední školu navštěvoval ve východopolské Stanislavi. Ve Lvově studoval slovanskou filologii a všeobecné dějiny. Po přepadení SSSR (1941) ustupoval se sovětskou armádou do Kyjeva. Odtud byl evakuován do Kazachstánu, kde krátce učil na střední škole v Berčoguru. 1942 vstoupil do čs. vojenské jednotky v SSSR a bojoval s ní u Sokolova. Po absolvování důstojnické školy (1943) byl přidělen jako styčný důstojník 1. čs. armády do SSSR ke štábu 1. a 4. ukrajinského frontu. Během války obdržel sovětská a česká vyznamenání za statečnost. V květnu 1945 se v Praze seznámil s dcerou H. Manna, která zde prožila válku a s níž se později oženil. Po válce, jako reportér a zahraniční politický komentátor pražského rozhlasu, často cestoval. Na konci 50. let se stal spisovatelem z povolání. Po srpnu 1968 emigroval s rodinou do Mnichova, později do severní Itálie, kde po dlouhé nemoci 18. 3. 1986 zemřel.

Různorodou literární činnost A. stmeluje specifická poetická obraznost, lyrizace dějových prvků, sugestivní náznak, směs laskavého humoru, jemné ironie a smutku, jakož i čapkovská úcta k nenápadným hodnotám, orientace na obyčejného člověka, tolerantní humanismus a odpor proti válce. Aškenazyho stylistická výlučnost byla patrná již v prvních reportážích z Polska a NDR (Ulice milá, Německé jaro). Postupně se etabloval jako mistr drobných literárních útvarů pro dospělé čtenáře i pro děti, psal prozaické etudy a miniatury (Černá bedýnka), krátké moderní pohádky (Osamělý létající talíř, Praštěné pohádky). Plně se emocionální působivost jeho lyrického výrazu vyhranila v náladových prózách z tehdy opomíjené intimní sféry (Dětské etudy). V další A. tvorbě postupně přibývalo prolínání reálných a fantazijních elementů, asociativní spojování rozmanitých detailů, které rozvíjejí rysy příznačné pro dětskou fantazii (Ukradený měsíc, Milenci z bedny aj.) A. snová melancholie kulminovala v próze Putování za švestkovou vůní.

Účastností na lidských osudech a důrazem na psychologickou autentičnost postav zachovává si A. dílo svou vnitřní kontinuitu také v protiválečných povídkách (Psí život, Vajíčko) a v divadelních a rozhlasových hrách, jejichž dramatickou formu uvolňuje všestranná lyrizace textu, meditativnost a záliba v kupení poetických detailů (Vendulka, Pašije pro Andělku aj.) V poloze poetické grotesky, parodující kult osobnosti, se pohybuje komediálně vyhraněnější hra C. k. státní ženich.

Pro Čs. rozhlas napsal hry: Cena míru, Začalo to v Chicagu, Plán Barbarosa, Byla to vichřice, Akce Rudý šátek. V bavorském rozhlase mu byly uvedeny hry: Servítek, Anamnéze, Piškot, Bylo to na váš účet, Kiosk. Je autorem scénářů k filmům: Můj přítel Fabián, Tam na konečné, Hry a sny, Noční host, Křik aj. Podle prózy Ukradený měsíc napsal F. Kovaříček stejnojmennou televizní operu.

Zpracováno podle: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Brána 1995