Dnes uplyne 110 let od narození spisovatele Klementa Bochořáka

Klement Bochořák – básník, autor literatury pro děti, se narodil 18. 1. 1910 v Kunštátu.

Pocházel z úřednické rodiny. Studoval na obchodní akademii v Brně (1926–27), studia však nedokončil a živil se různými příležitostnými pracemi (1930–31 soudní praktikant v Brně, na začátku okupace dělník v rodišti aj.). V letech 1942–45 byl úředníkem zásobovacího úřadu v Brně. Od roku 1945 působil jako knihovník v různých brněnských knihovnách, roku 1960 však byl pro náboženské přesvědčení propuštěn a po přiznání invalidního důchodu žil ve skromných podmínkách v Brně a věnoval se literatuře.

Významný vliv na Bochořákovu básnickou tvorbu mělo jeho přátelství s Františkem Halasem, kterého poznal v roce 1935 v Kunštátu; zde se také sblížil s Jiřím Ortenem, Janem Čepem, Janem Zahradníčkem, Ivanem Blatným, Kamilem Bednářem a dalšími literárními přáteli. Přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dnu, Hostu do domu, Května aj. V samizdatové edici Petlice vyšla Bochořákova sbírka Staronové básně (1981), autor je zastoupen též v samizdatových sbornících Věci / texty (1974, vyd. Ludvík Kundera), Příliš mnoho ran (1974, ed. Bohumír Slavík), Moravská čítanka 1981 a 1982 (ed. Iva Kotrlá), Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi) a Z Obsahu 1984 (1985, editor neuveden). – Užíval šifry kb.

Klement Bochořák je básník výrazně spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstala z hlubokého prožitku křesťana, vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve svých počátcích byl ovlivněn zejména tvorbou Františka Halase a Jana Zahradníčka, později spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na život člověka (Svět, pláň andělská; Básně pro velké děti). Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegoričnosti a folklorní písňovosti, toužící navázat kontakt s moravským lidovým barokem, dospěl posléze k převaze volného verše, umožňujícího plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho básních často promítá na horizont rodného moravského kraje a jeho přírody. – V Bochořákových vzpomínkově meditativních prózách (Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané;V druhé světnici) je zřetelný vliv Jana Čepa; vše viditelné je zde pevně zakořeněno v rodovém společenství mrtvých, živých a dosud nenarozených, sen se prolíná se vzpomínkou a oslavou rodného kraje, v němž básník nalezl mír a životní naplnění. Po roce 1948 Bochořák nemohl po určitou dobu z ideových důvodů publikovat svou poezii, proto se jeho zájem soustředil na literaturu pro děti a mládež. Tato jeho tvorba navazuje na tradice moravských lidových pohádek a povídek, v nichž je realita dějů opět podrobena pevným zákonitostem duchovního řádu.

Klement Bochořák zemřel 10. 8. 1981 v Brně.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz