Dnes uplyne 115 let od narození spisovatele Jaroslava Žáka

Humorista a satirik Jaroslav Žák se narodil 28. 11. 1906 v Praze v rodině poštovního úředníka. Po absolvování klasického gymnázia v Praze a studiích latiny a francouzštiny na FF UK se stal středoškolským profesorem. Před nástupem vojenské služby krátce učil v Praze a ve Dvoře Králové, pak odešel na Slovensko, do Liptovského sv. Mikuláše. 1936 se vrátil zpět a do roku 1946 působil na gymnáziu v Jaroměři. Po úspěchu knihy Študáci a kantoři a její divadelní verze Škola základ života uspořádal v roce 1938 přednáškové turné po Čechách na téma Študáci na jevišti, v literatuře a ve skutečnosti, za něž byl kritizován Ústředním spolkem čs. profesorů pro snižování vážnosti profesorského stavu. Roku 1946 se přestěhoval do Prahy a věnoval se beletristické tvorbě, současně do roku 1948 pracoval jako lektor a scenárista Čs. státního filmu. Po únoru 1948 byl za politickou satiru na současnost vyloučen ze Syndikátu spisovatelů a nesměl publikovat. Pracoval pod cizími jmény jako překladatel a korektor, od poloviny 50. let byl zaměstnán na částečný úvazek v Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci.

Již na gymnáziu psal žertovné prózy, redigoval třídní časopis a začal přispívat do humoristických časopisů, především do Humoristických listů, později publikoval v periodikách Zpravodaj, Svět, Rozhledy, Eva, Nová doba, Venkov, Literární noviny, Lidové noviny, České slovo aj., po roce 1945 Dikobraz, Svobodné slovo, Svět práce, Svobodný zítřek, Práce, Mladá fronta, Ahoj na sobotu.

Podle Ž. předlohy byl natočen film Škola základ života, sám se pak podílel s režisérem M. Fričem na scénářích filmů Cesta do hlubin študákovy duše a Čapkovy povídky. Ke kritice nedostatků školního vzdělání, ale i k recesi a černému humoru se později vrátil rovněž knihou Kámen mudrců. Na motivy knih Budulínek a Matlafousek aneb Vzpoura na parníku Primátor Ditrich a Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české vznikl šestidílný televizní seriál Dobrodružství šesti trampů. Pohádka kouzelné rukavice byla 1971 M. Stránským upravena pro divadlo.

Během války a krátce po ní se představil především jako osobitý esejista a fejetonista, věnoval se nejrůznějším tématům, za okupace i se snahou symbolicky posilovat národ v odvaze (Vydržte až do finiše, Svět se mění nenápadně). V textech, věnovaných humoru, vědě, filmu, cestování i různým lidským typům a činnostem, přitom s oblibou užíval formy parodie na historické nástiny, typologie a definice (Bavíme se ušlechtile, Z palce). Humoristickým a popularizujícím výkladem filozofie H. Bergsona je kniha Mezi nebem a zemí, formulující také autorovo pojetí humoru. Únoru 1948 je věnována dvojice satirických románů Konec starých časů a Na úsvitě nové doby. Po nucené odmlce v druhé polovině 50. let navázal na své prózy se studentskou a sportovní tematikou humoristickým příběhem z 20. let o sportujících středoškolácích (Dobrý borec Antonín) i pohádkou (Kouzelné rukavice).

Jaroslav Žák zemřel 29. 8. 1960.

Zpracováno podle: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Brána 1998

Komentáře