Dnes uplyne 120 let od narození spisovatele Václava Řezáče

Václav Řezáč, významný český spisovatel, novinář a dramaturg, původním jménem Václav Voňavka, se narodil 5. května 1901 v Praze do rodiny kočího. Otec, který dříve pracoval i jako dělník v dílně na ručně malovaný porcelán, mu v jeho dvou letech zemřel. Jméno „Řezáč“ bylo zprvu pouze pseudonymem, později se stalo i jeho občanským jménem. Odvozeno je od rodného jména manželky Emy Řezáčové, s níž se oženil v roce 1923.
Do roku 1940 pracoval jako úředník ve státním statistickém úřadu. Poté působil jako redaktor Lidových novin (1940-1945) a v roce 1945 přešel do deníku Práce. Roku 1949 se stal ředitelem nakladatelství Československý spisovatel. Václav Řezáč psal především psychologické romány a literaturu pro děti. Je autorem i několika filmových scénářů. Zemřel 22. června 1956 v Praze.

Výběr z díla: Kluci, hurá za ním! (1934), Poplach v Kovářské uličce (1934), Větrná setba (1935) – román, v němž je autobiograficky zachyceno jeho dospívání za 1. světové války, Slepá ulička (1938), Čarovné dědictví (1939), Černé světlo (1940) – román vypovídající o lidské touze po moci, síle a ovládání druhých, Svědek (1942) – model maloměstského románu s četnými vedlejšími postavami, Rozhraní (1944) – román o tichém profesorovi, který se díky psaní románu připodobňuje svému hlavnímu hrdinovy, jenž je odvážný a veselý, Nástup (1951) – román o odsunu Němců z pohraničí, Bitva (1954) – volné pokračování Nástupu, boj mezi komunisty a antikomunisty o pohraničí, Píseň o věrnosti a zradě (1956) – torzo románu.