Josef Toman (nar. 6. 4. 1899) byl tajemníkem „Mánesa“ v Praze, dramatikem, básníkem a romanopiscem s bohatou tvůrčí fantazií pro fabuli i postavy. V dramatech stojí u něho ve středu zájmu vždy ohleduplný a soucitný muž či žena, ocitající se pod údery osudu a poměrů.
Dětství strávil v Rožmitále pod Třemšínem, nižší reálné gymnázium studoval v Praze a Rokycanech, obchodní akademii v Praze. Krátce působil jako bankovní úředník, v letech 1920-21 v Itálii jako úředník ve státních i soukromých službách, v letech 1923-45 byl nejprve tajemníkem a pak ředitelem nakladatelství Spolku výtvarných umělců Mánes. Za války byl členem ilegálního Výboru inteligence.
Josef Toman začínal jako básník, uplatnil se však až jako autor próz, dramat i rozhlasových her, na nichž se z velké části podílela i jeho žena, spisovatelka Miroslava Tomanová. Pro Tomana je typické navázání na ideál renesančního lidství. V poválečné tvorbě se uplatňuje snaha postoupit od symbolického vyjádření aktuální problematiky (ve Slovanském nebi) k přímému ztvárnění soudobé reality (Kde lišky dávají dobrou noc). V románu z antického Říma Po nás potopa se objevuje snaha přistoupit k historické látce jako k látce moderní.
Uplatnil se i jako autor filmových scénářů (Lidé pod horami, Řeka čaruje) a rozhlasových her.
Josef Toman zemřel 27. 1. 1977.
Výběr z bibliografie: Slavnosti léta, Zrání, Háj, který voní skořicí, David Hron, Černé slunce, Svět bez oken, Přítelkyně, Žába na prameni, Vosí hnízdo, Lidé pod horami, Vinice, Don Juan, Hry lidového jeviště, Italská paleta.
Provedené hry: Zlodějská komedie. Vybrané spisy J. a M. Tomanových