Dnes uplyne 125 let od narození spisovatelky Heleny Dvořákové

Helena Dvořáková – rozená Čubová, se narodila 6. 8. 1895 v Praze. Pocházela z učitelské rodiny. V roce 1912 maturovala na gymnáziu v Praze, 1913 absolvovala obchodní abiturientský kurz v Chrudimi, 1915 složila státní zkoušku z francouzštiny. Jako mimořádná posluchačka navštěvovala v letech 1924–29 na FF UK přednášky z dějin literatury (mj. u F. X. Šaldy) a psychologie. V roce 1931 podnikla studijní cestu po Itálii. V 30. letech byla redaktorkou v Melantrichu, od roku 1951 v Osvětě, která roku 1953 splynula s Orbisem. Do důchodu odešla v roce 1959.

Přispívala do novin a časopisů: Cesta, Host, Lidové noviny, Lumír, Národní osvobození, Pramen, Panoráma, Právo lidu a Literární noviny.

Prózy Heleny Dvořákové jsou pokusem sloučit typizující drobnokresbu předmětné skutečnosti s psychologickou introspekcí. Od počátku se věnovala především ženské problematice a své hrdinky vystavovala mezním situacím, jež mají odkrývat jejich mravní poslání. Orientace na pudové, instinktivně jednající ženství v prózách navazujících na naturalismus K. M. Čapka Choda (Golemova milá, Mary z jedenačtyřicítky) se propojovala se zájmem o lidi sociálně vykořeněné (Pepan Jehně) a brzo i s pokusy o širší společenský záběr postihující maloměstské a intelektuální vrstvy (např. Barvy úsvitu, Veliký proud). Souběžně její postavy prošly proměnou od fatalismu a pokory před osudem přes aktivní utváření vlastního života (Doktorka Diana Holcová) až k antihrdince pozdní povídky Dopis prokurátorovi, jejíž snaha o emancipaci opět osudově ztroskotává. Těžiště autorčiny různorodé tvorby leží ve 40. letech, kdy se psychologický rozměr jednotlivých próz prohlubuje (např. v novele Nepatrné děvče, jež využívá a zároveň zpochybňuje schéma „ četby pro ženy“) a kdy vrcholí i její úsilí o zapojení individuálních příběhů do společenských souvislostí. Románovou trilogií Pád rodiny Bryknarů, situovanou do druhé poloviny 19. století, zachytila fyziologii odumírajícího rodu na pozadí proměny Libně z venkovské osady v průmyslovou periferii Prahy. V 50. letech se Dvořáková pokoušela zprvu vyhovět dobovým tematickým a ideologickým požadavkům (Ruku v ruce), později se obrátila k historické próze (román Na ostří).

Helena Dvořáková zemřela 23. 6. 1970 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře