Dnes uplyne 15 let od úmrtí spisovatele Vojtěcha Zamarovského

Vojtěch Zamarovský – prozaik, autor literatury faktu, se narodil 5. 10. 1919 v Zamarovcích.

Pocházel ze slovenského zemanského rodu, který v Zamarovcích u Trenčína sídlil od 12. století. Otec byl kominickým mistrem. Od dětství se Zamarovský zajímal o dějepis, zeměpis a jazyky, rozšiřoval si vzdělání pomocí soukromých učitelů a zájezdů do ciziny. Po maturitě na trenčínském gymnáziu (1938) se přihlásil na Vysokou školu obchodní v Praze, v roce 1939 se však vrátil na Slovensko a v Bratislavě absolvoval Právnickou fakultu (JUDr. 1943). Ve studiích pokračoval na Vysoké škole obchodní v Bratislavě (1943–1946) a v Praze (1946–1948). Pracoval ve Slovenské národní bance v Bratislavě (1943–1945) a na Pověřenectvu průmyslu (1945–1946). V letech 1946–1951 byl zaměstnán v pražském Úřadu předsednictva vlády a 1951–1953 ve Státním plánovacím úřadu; zároveň od 1948 přednášel dějiny hospodářství na na různých vysokých školách. Od roku 1953 pracoval v administrativě Státního nakladatelství krásné literatury a umění (SNKLU), v roce 1956 přešel do svobodného povolání a od té doby se věnoval spisovatelské a překladatelské činnosti. Podnikl množství cest po světě, zvláště po Itálii, Řecku, Turecku, Egyptě, Iráku, USA a SSSR.

Časopisecky publikoval jen ojediněle, zpravidla rozhovory a anketní příspěvky. V 50. letech přispíval odbornými články do ekonomických periodik. Od roku 1963 spolupracoval s Československým, resp. Českým a Slovenským rozhlasem v Praze a v Bratislavě. Na základě jeho děl vznikla řada dokumentárních filmů a seriálů, většinou spolupracoval na jejich scénáři a účastnil se natáčení v daných lokalitách, v některých z nich vystupoval jako průvodce: mj. Po stopách Hérodota (seriál, 7 dílů, Praha 1969, autor scénáře); Na počátku byl Sumer (seriál, 6 dílů, Ostrava 1970–1971); Sedm divů světa (seriál, 7 dílů, Praha 1979); Po stopách Aeneových (seriál, 3 díly, Praha 1980, koprodukce NSR, autor scénáře); Hrdinové starověkých mýtů (seriál, 13 dílů, Praha 1984, koprodukce NSR); Veľké civilizácie staroveku očami Vojtecha Zamarovského (seriál, 13 dílů, Bratislava 1988, autor scénáře). Dokumentární film režisérky E. Boldišové Chcem sa vrátiť (Bratislava 1998) shrnul nejen Zamarovského dílo, vypovídá i o jeho touze vrátit se na Slovensko.

Zamarovský psal od první poloviny 60. let souběžně v češtině i slovenštině, většina jeho knih však vyšla nejdříve česky. Svou tvorbou výrazně přispěl k ustavení a rozvoji české a slovenské literatury faktu jako svébytné žánrové a tematické oblasti na rozhraní beletrie a vědecké popularizace. K široké čtenářské oblibě jeho knih přispívá kultivovaný styl, kompoziční vynalézavost a nenásilné zdůraznění aktuálních stránek historie. Autor dbá, aby jeho podání bylo v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky; studium obsáhlé odborné literatury je mu prvním krokem přípravy ke zvládnutí tématu, po němž vždy následuje kritická konfrontace starších tvrzení s osobním poznáním (studijní cesty po místech vykopávek i světových galeriích a muzeích, konzultace s odborníky). Nová vydání jeho knih pak jsou zpravidla vydáními revidovanými a doplněnými. Tematicky se Zamarovský zaměřoval na starověk (antika, dějiny starého Egypta, Mezopotámie a Blízkého východu). Zpočátku využíval postupů příznačných pro cestopis, biografii a reportáž, a stal se tak průkopníkem žánrů nazývaných „historický cestopis“ (Za sedmi divy světa) a „archeologická detektivka“ (Za tajemstvím říše Chetitů, Objevení Tróje, Na počátku byl Sumer). Podobně jako populární americký publicista C. W. Ceram, přitom však s větší faktografickou spolehlivostí přibližoval starověké dějiny prostřednictvím dramatických životních osudů slavných archeologů a vědců (především Bedřicha Hrozného a Heinricha Schliemanna). První část knihy o Tróji, která je prozaickým převyprávěním Homérových epických básní, současně předznamenala tu linii Zamarovského díla, která usiluje o zpřístupnění starověkého literárního odkazu dnešku (Gilgameš, Aeneas, Sinuhet). Antika je pro Zamarovského ústředním tématem, vedle knihy o historii vykopávek v kulturním středisku starověkého Řecka a o proměnách olympijské myšlenky (Vzkříšení Olympie) jí věnoval i dvě práce syntetizujícího rázu soustřeďující se hlavně na vylíčení postupného kulturního vzestupu Řeků a Římanů a na zhodnocení jejich civilizačního přínosu (Dějiny psané Římem, Řecký zázrak). V posledním období se Zamarovský zaměřil i na dějiny starého Egypta. Kniha Jejich veličenstva pyramidy obsahuje kromě přehledného výkladu o původu, funkcích a historických proměnách architektury pyramid také polemiku s různými pseudovědeckými teoriemi. Těžiště „slovníku ke čtení“ Bohové a hrdinové antických bájí tkví v příběhově pojatých heslech o protagonistech řecké mytologie. Téma obdobné publikace Bohové a králové starého Egypta sice již neposkytovalo tolik příležitosti k epice, obě knihy však spojuje snaha doprovodit výklad pojmů a jmen i přehledem hlavních výtvarných, literárních a hudebních děl na dané téma.
Zamarovský rovněž překládal z němčiny, angličtiny, francouzštiny a latiny (většinou do češtiny, občas i do slovenštiny).

Vojtěch Zamarovský zemřel 26. 7. 2006 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře