Václav Beneš Třebízský, český spisovatele a katolický kněz, se narodil 27. 2. 1849 ve vesnici Třebíze u Slaného, podle které si zvolil svůj literární přívlastek. Jeho dědeček z matčiny strany i jeho otec, vesnický krejčí, sepisovali a vyprávěli místní pověsti. Studoval gymnázium ve Slaném a v Praze. Po absolvování pražského bohosloveckého semináře působil rok jako kaplan v Litni u Berouna a od roku 1876 v Klecanech u Prahy.
Psal vlastenecké historické prózy, povídky a romány s romantickými postavami a dějem. Jeho častým tématem bylo husitství, pobělohorské pokoření národa, selské vzpoury z doby Josefa II. a utrpení prostého lidu.
Zemřel v poměrně nízkém věku na plicní onemocnění v Mariánských lázních, 20. června 1884.
Dílo: Romány – Královna Dagmar – příběh Dagmary, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále Valdemara. V podvečer pětilisté růže – děj románu se odehrává v rudolfínské době, líčí konec slávy rodu Rožmberků. Bludné duše – román z 18. století z období velkého povstání. Děj je umístěn na Lounské polesí. Trnová koruna – příběh z období třicetileté války, ve kterém je vykreslen mocenský boj v pobělohorské době.
Povídkové soubory: V červáncích kalicha, V záři kalicha, Pod doškovými střechami, Z různých dob, Ze sázavských letopisů, Z pověstí karlštejnského havrana, Pobělohorské elegie.