Dnes uplyne 20 let od úmrtí herce a autora povídek Miloslava Šimka

Herec, moderátor a spisovatel Miloslav Šimek byl téměř čtyři desítky let stálicí české humoristické scény.

Narodil se 7. 3. 1940 v Praze, v rodině básníka Rudolfa Šimka. Vystudoval pedagogický institut. Učitelské profesi se ale prakticky nevěnoval. Už ve škole se raději zabýval divadlem. Roku 1966 se stal spoluzakladatelem Divadelního klubu Olympik, který sídlil v místě dnešní Ypsilonky ve Spálené ulici. Právě tam se potkal s Jiřím Grossmannem, tehdy ještě hlavně muzikantem. Brzy si padli do oka a ještě než oba povolali na vojnu, stihli vytvořit několik představení. Po absolvování vojny se zase dali dohromady. V roce 1967 se tato dvojice, vyznávající recesi, parodii a někdy až velmi černý humor, dočkala pozvání do Semaforu. Uvedli se parodií na školní akademie nazvanou Besídka zvláštní školy. Svým výrazným smyslem pro intelektuální humor a improvizaci výrazně ovlivnili na přelomu 60. a 70. let uměleckou podobu pražského Semaforu. Suchý humor jejich povídek mnohdy zlidověl.

Později uvedli řadu úspěšných premiér: několik dalších Besídek, čtyři Návštěvní dny, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků. Popularita Šimka a Grossmanna kulminovala po srpnu 1968, kdy v „besídkách“ dospěli až do polohy drsné politické satiry. S ní skončili na podzim 1970, když  přešli na zcela apolitický humor.

Po předčasné Grossmannově smrti v roce 1971 (bylo mu pouhých 30 let), účinkoval Šimek společně s Luďkem Sobotou a Petrem Nárožným. Partnera pro psaní povídek (které byly v době spolupráce s Grossmannem jedním z vrcholů tvorby) ale nalezl až v polovině 80. let, kdy se dal dohromady s Jiřím Krampolem. Z jejich spolupráce vyšly například knihy Vlaková souprava pro třetí tisíciletí nebo Besídka bývalých žáků zvláštní školy.

Po listopadu 1989 opustil Miloslav Šimek semaforskou jistotu a v prostorách kina Jalta na Václavském náměstí založil vlastní divadlo, nazvané po jeho někdejším partnerovi Divadlo Jiřího Grossmanna. Vrátil se také k politické satiře, do dění na politické scéně se trefoval nejprve na rozhlasových vlnách, od roku 1995 se začal objevovat i na televizní obrazovce v pořadu S politiky netančím v České televizi, od roku 2001 na Nově v podobně laděném Politickém harašení a pořadu S politiky stále netančíme se svou poslední jevištní partnerkou a bývalou moderátorkou pořadu Co týden dal Zuzanou Bubílkovou.

Stejně jako dříve s Grossmannem či Krampolem i v poslední době vydal Šimek řadu knih (v nakladatelství Šulc a spol.), ve kterých představil výběr toho nejlepšího z televizního pořadu. Lidé tak mohou porovnávat, jak se vyvíjelo Šimkovo psaní s různými partnery. Knížek povídek napsaných s Grossmannem, Krampolem a naposledy s Bubílkovou se prodaly desetitisíce, podobně jako desek se záznamy semaforských představení.

Miloslav Šimek byl ženatý s manželkou Marií, byl otcem dcer Evy, Magdaleny a Hany. Nakonec jej potkal stejný osud jako jeho prvního hereckého partnera Jiřího Grossmanna, i on podlehl (16. 2. 2004) zákeřné leukémii.