Dnes uplyne 210 let od narození herce a spisovatele Josefa Jiřího Kolára
admin
Josef Jiří Kolár – vlastním jménem Josef Jiří Kolář, později uváděno Kolar i Kolár, se narodil 9. 2. 1812 v Praze. Byl to český herec, divadelní režisér, překladatel a spisovatel. V Praze vystudoval gymnázium a na pražské Karlově univerzitě a později v Budapešti studoval filozofii a medicínu. Stal se vychovatelem v uherské šlechtické rodině a poznal na svých cestách Německo, Francii, Turecko. Naučil se několik jazyků. Po návratu do Prahy jej získal pro divadlo J. K. Tyl. Vystupoval jako ochotník v českém divadle, poprvé roku 1837 na Kajetánském divadle právě pod J. K. Tylem. Později jako profesionální herec v německém souboru Stavovského divadla (1842–1846). Ke Stavovskému divadlu byla postavena přístavba v Růžové ulici, kde se střídal v režírování českých her s J. K. Tylem. Působil jako vrchní režisér, umělecký ředitel a herec v českých i německých hrách v Prozatímního divadla (1862–1864, 1866–1873). V roce 1881 převzal nakrátko funkci dramaturga Národního divadla. Řadu divadelních her přeložil (Shakespeare, Schiller, Goethe). Patřil tehdy mezi herce v Praze nejvýznačnější. Projevoval se výraznými gesty a pózami, na jevišti působil mohutným dojmem. Řadu rolí hrál po boku své manželky Anny Kolárové, rozené Manětínské (1817–1882). Druhé křestní jméno přijal z obdivu k G. G. Byronovi. Dalšími vzory mu byli E. T. A. Hoffmann a Jean Paul, ve filozofii Hegel.Vrcholem jeho mnohostranné činnosti bylo herectví, i když velké zásluhy si získal i uváděním (a překlady) Shakespeara na české jeviště. Dále překládal Schiller, Goetha a další autory. Sám napsal řadu dramat, vesměs křiklavě romantických tragédií, opírajících se navíc silně o cizí vzory. Jeho povídková a románová tvorba stejně jako básně – až na výjimky – neměly zřetelnější úspěch. Některými svými pracemi (např. román Pekla zplozenci, či povídka U červeného draka) se řadí mezi autory české literatury typu fantasy a horor.
Dílo divadelní
Autorské práce: Monika, premiéra (1846), Žižkova smrt, premiéra (1850), Magelona, premiéra (1852), rozhlasová adaptace: dramaturg: Josef Hlavnička, hudba: Miloš Vychytil, rozhlasová úprava a režie: Hana Kofránková, natočeno v roce 1992, účinkují: Ljuba Krbová, Petr Haničinec, Petr Štěpánek, Otakar Brousek st., Jan Vlasák, Eliška Balzerová, Jaroslav Kepka, Michal Pavlata, Vlastimil Zavřel, Taťjana Medvecká, Boris Rösner, Stanislav Oubram, Karel Zich, Jiří Binek, Irena Hrubá a Pavel Karbusický. Mravenci (1869), Dejte mi čamaru (1869), Pražský žid, premiéra (1871), Smiřičtí (1882), Primátor (1883), Královna Barbora (1884), Mistr Jeroným (1886)
Překlady: Hamlet (1855), Kupec benátský (1859), Macbeth (1868), Zkrocení zlé ženy (1872), Faust (1855), Loupežníci
Literární dílo: Muzikanti, čili Ďábel ve fraku (1867), v časopise Česká včela vycházel na pokračování pod názvem Hudební idealistové, Sebrané romány (1854–1861), povídky historicko-fantastické, Pekla zplozenci (1862). Ze staré Prahy (1888), Světem bludů (1889), Povídačky veselého studenta s červenou karkulkou (1850), Básně (1879)
Josef Jiří Kolár zemřel 31. 1. 1896 v Praze.
Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org
