Dnes uplyne 210 let od narození spisovatele Františka J. Rubeše

František Jaromír Rubeš byl právník, prozaik, autor humoresek, deklamovánek, divadelní hry, spoluzakladatel humoristického sborníku Paleček. Narodil se 16. 1. 1814 v Čížkově u Pelhřimova. Pocházel se sedmi dětí sládka malého pivovaru V Čížkově. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Kolína. Gymnázium vystudoval v Německém, dnes Havlíčkově Brodě. Poté odešel do Prahy, kde začal studovat filozofii, a po dvou letech vstoupil do semináře. Příprava na kněžství mu však nevyhovovala, a tak se po odchodu stal vychovatelem, nejprve v Nové Bystřici a pak v Praze. Při tomto povolání studoval práva. Po jejich absolvování (v roce 1847) odešel jako syndikus do Načeradce (v bouřlivém revolučním roce 1848 ukrýval ve svém bytě v Načeradecké radnici J. V. Friče, stíhaného rakouskými policejními úřady). V roce 1850 se stal auskultantem zemského soudu v Kutné Hoře a koncem roku 1851 byl jmenován adjunktem ve Skutči.
Svůj veřejný literární debut si odbyl v roce 1834 v Českých Květech. Spolu s přáteli Hajnišem a Filípkem založili humoristický časopis Paleček, který se stal základem Rubešovy tvorby, především jeho Deklamovánek. Jeho díla byla kritikou přijímána velmi dobře. Současníci jej nazývali českým Dickensem. Jeho nejslavnější dílo Pan Amanuensis na venku, aneb putování za novelou, se dočkalo zatím dvanácti vydání. Známé jsou i jeho „Deklamovánky“.
Už od roku 1851 trpěl zřejmě dědičnou plicní chorobou. Působil na Skutečském okresním soudu jako soudní úředník. Zemřel ve Skutči 10. srpna 1853 ve věku devětatřiceti let a na tamním starém hřbitově je i pochován (hrob s litinovým náhrobkem je dobře udržován). – Pamětní desky věnované památce Františka Jaromíra Rubeše lze najít v Načeradci, Kolíně a Skutči.

Dílo: Deklamovánky, Deklamovánky a písně, Dlouhá předmluva ku krátké povídce, Dvě pověsti, Harfenice, Humoresky, Humoristické novelky, Novely a humoresky, Ostří hoši, Paleček, milownjk žertu a prawdy, Pan Amanuensis na venku aneb putování za novelou, Povídky, pověsti a obrazy ze života, Stoletý kalendář, Tři humoresky, Veselá předmluva k smutné povídce o jistém nešťastném bačkoráři, z něhož si nepříznivý osud ke vší jeho bídě naposledy ještě blázna udělal, ale přece to zas trochu napravil, Vrabec a kůň

Zpracováno podle: http://cs.wikipedia.org