Dnes uplyne 220 let od úmrtí spisovatele Františka Martina Pelcla

František Martin Pelcl, též Pelzel, byl český spisovatel, historik a filolog český a národní buditel. Narodil se 11. 11. 1734 v Rychnově nad Kněžnou. Studoval v jezuitské škole, poté v Praze filosofii, teologii a práva. Roku 1757 odešel do Vídně, kde studoval estetiku a historii. V letech (1761–1769) byl vychovatelem hrabat ze Šternberka, poté působil jako vychovatel u Nosticů. Od roku 1773 vyučoval češtinu a dějepis ve Vídni. Roku 1793 se stal prvním profesorem češtiny na tehdy nově založené katedře české řeči a literatury na pražské univerzitě. Přátelství jej pojilo k dalším významným osvícencům, např. Josefu Dobrovskému nebo V. M. Kramériovi, s oběma také spolupracoval.

Dílo:  Kurzegefasste Geschichte der Böhmen von den ältesten bis auf die itzigen Zeiten – prakticky se jedná o poznámky k výkladu u Nosticů. V té době nejúspěšnější studie k českým dějinám. Edice Scriptores rerum bohemicarum (1783-1784) spolu s Dobrovským; edice obsahovala nejdůležitější narativní prameny k českým dějinám (především Kosmovu kroniku). Kaiser Karl der Vierte, König in Böhmen – dvousvazkové dílo o Karlu IV.
Nová kronika česká – čtyřdílná, začíná rokem 1434. Stala se vzorem pro mnoho národních buditelů a díky užití češtiny zpřístupnila výsledky bádání o českých dějinách široké vrstvě čtenářů. Dále napsal celou řadu knih (vesměs v němčině), většinou se zabývá českou historií nebo řečí. Vydal i několik knih, které dříve nemohly být vydány, např. Balbínovu Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého (1775, větší část nákladu však byla cenzurou zabavena a Pelcl potrestán třídenním vězením).

František Martin Pelcl zemřel 24. 2. 1801.

Zpracováno podle: www.knihovnicka.net