Dnes uplyne 25 let od úmrtí spisovatele Karla Eichlera

Karel Eichler se narodil 27. 10. 1921 v Praze.  Pocházel z rodiny důstojníka rakousko-uherského c. a k. námořního loďstva. Maturoval v roce 1942 na Masarykově gymnáziu v Praze, v letech 1943–45 studoval na dramatickém oddělení pražské Konzervatoře a současně hrál v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. Po válce studoval Právnickou fakultu UK (1945–49), ale nedokončil ji. Pracoval jako pomocný dělník. Vojenskou službu strávil u PTP (Pomocný technický prapor). Onemocněl TBC a dva a půl roku prožil v sanatoriích (1958-61). Invalidní důchod mu byl přiznán v roce 1959, z politických důvodů odebrán 1975. Již před tím si však přivydělával v manuálních zaměstnáních; do důchodu odešel v roce 1990 a krátce byl zaměstnán jako vrátný.

Literární tvorbě se začal soustavně věnovat až v druhé polovině 50. let, po sblížení s Ivanem Divišem, Jaroslav Putíkem a Zdeňkem Frýbortem. Své texty uveřejňoval v Sešitech pro mladou literaturu, Orientaci, Literárních novinách, Světu práce a Svobodném slovu; v 70. a 80. letech v exilových Listech (Řím) a pod cizími jmény upravoval literární předlohy pro Čs. rozhlas. Po 1989 publikoval též v Listech a Tvaru.

Eichler tíhl k apokryfním látkám, realita a její jednotlivé fenomény a subjekty jsou mu především záminkou k transformaci a bizarní stylizaci. Již v prvních prózách, zvláště v debutu Antipašije, se představil jako autor literárních perzifláží zejména biblických motivů a námětů. V dalším vývoji se hlavním objektem jeho próz stala moderní civilizace, pro jejíž postižení zvolil experimentální formu zdánlivě rozbitého, dekonstruovaného vyprávění. V 60. letech proklamoval ve svých prózách poetiku antiideologičnosti a kvazi-ideologičnosti. Ve stylu Eichlerových publikovaných i nepublikovaných románů ze 70. a 80. let se prohlubují groteskní momenty, realita je demonstrována jako křiklavě barvité theatrum mundi (Zloděj růží, Lombardští chudí a jejich nazí přátelé, prózy triptychu …aneb Komentář k bratrovraždě). Jeho obraz světa a dějin člověka tak stále víc nabývá rysů patafyzična, skládá se z absurdních antihodnot a antiznaků. Zároveň však u něho sílí křesťanské pojetí světa, v němž je vždy přítomna možnost náboženského osvícení a z něho se rodící spása individua.

Karel Eichler zemřel 9. 2. 1999 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz