Dnes uplyne 25 let od úmrtí spisovatelky Ilony Daňkové

Ilona Daňková se narodila 2. 3. 1934. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Českých Budějovicích (1952) pracovala jako úřednice, v letech 1962–90 byla referentkou tiskové propagace Parku kultury a oddechu v Českých Budějovicích a redaktorkou tamního měsíčníku Kulturní kalendář. Roku 1991 odešla do důchodu.

Povídky, fejetony, bajky, aforismy a zprvu i básně publikovala Daňková od roku 1959 zejména v jihočeském tisku, ale též v Rudém právu, Světě práce, Zemědělských novinách, Mladé frontě aj. V Jihočeské pravdě (České Budějovice) vycházela roku 1985 zkrácená verze novely Pro Moniku, pro Renátu o Anně s titulem Dívka z počátku století. Spolupracovala též s jihočeským vysíláním Čs. rozhlasu.

V souboru krátkých „pohádek pro dospělé“ Máchorky převádí Daňková s drdovsky bodrým humorem pohádkové motivy do civilní roviny. Posun k intelektuálnějšímu odstupu je zřejmý v novele Nikdo si nestele sám o osudech jihočeského potomka amerického vojáka indiánského původu, jejíž čtivost je založena na výběru klíčových epizod (1945, 1948 a 1968) a na spádnosti dialogů i vypravěčského stylu. Autorčin vtip v této novele přechází do strohé satiry na hrabivé a zpátečnické maloměšťáctví, které se zvláště v událostech roku 1968 projevuje přímo groteskně. V próze určené dospívajícím dívkám Pro Moniku, pro Renátu o Anně konfrontuje autorka život současných dívek s mládím jejich babiček. Kombinací humorné polohy s užitím hororových prvků se vyznačují drobné povídky otištěné v souboru Jak zlikvidovat šéfa.

Ilona Daňková zemřela 14. 8. 1995 v Českých Budějovicích.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz