Zdeňka Bezděková – prozaička, literární historička, překladatelka, autorka knih pro děti a mládež, se narodila 19. 4. 1907 v Českých Budějovicích. Pochází z rodiny středoškolského profesora, později školního inspektora. Studovala na dívčím reálném gymnáziu v Českých Budějovicích (maturita 1926) a na FF UK češtinu a francouzštinu, krátce také v Paříži; doktorát získala 1931 prací Žena v životě a literatuře 15. a 16. století. Od roku 1933 působila jako učitelka na měšťanské škole a později na gymnáziu v Českých Budějovicích, po válce v Sušici a v Praze. Od roku 1949 přednášela českou a slovenskou literaturu a později literaturu pro mládež na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde byla také vedoucí katedry filologie. Roku 1962 odešla do důchodu. Četné zahraniční cesty, zejména do Jugoslávie, ovlivnily její tvorbu původní (cestopisné fejetony pro časopisy) i překladatelskou (ze slovinštiny).
Časopisecky debutovala roku 1934 v Jihočeských listech (České Budějovice), dále přispívala do časopisů a deníků Jihočeská pravda (České Budějovice), Mladá fronta, Posel od Otavy (Písek), Práce, Literární noviny, Literární měsíčník aj., pravidelně spolupracovala s časopisem Květy (v 60. a 70. letech zde otiskla několik pohádkových textů). Užívala šifer Bd, Z. B.
V kontextu české poválečné prózy představuje tvorba Bezděkové tradičnější typ. Klasickou knihou české literatury pro mládež se stal její román Říkali mi Leni o dítěti zavlečeném za druhé světové války do Německa; v příběhu, původně napsaném pro dospělé čtenáře, dominují citové a etické hodnoty: mateřská láska, potřeba domova, lidskosti a spravedlnosti. V pokračování hrdinčina osudu v knize Štěstí přijde zítra i v dalších dívčích románech Prázdniny v Tanapu a Marta věří na zázrak se Bezděková soustředila na vykreslení psychologie současné mládeže. Nejmenším čtenářům jsou určeny poetické příběhy s paralelami mezi světem dětí a zvířat Děvčátko Zdena a moudrý pes s autobiografickým ohlasem dětství za první světové války a Zpěváček z Voňavé Meze. V románové tvorbě pro dospělé čtenáře se autorka vyvíjela od úzce subjektivního a sentimentálně traktovaného tragického ženství v příběhu z druhé světové války (Bezbranný vítěz) přes objektivně pojatý politický obraz poválečného jihočeského maloměsta (Já, město Mokroves) ke konfrontaci několika pohledů na téma současných mladých manželství (Lásky nedočkavé). V historických románech Bílá paní, Bludný kámen a Orlík, hrad na skále, komponovaných jako volná trilogie, vytvořila barvitou fresku společenského, sociálního a náboženského života jižních Čech druhé poloviny 15. století.
Zdeňka Bezděková zemřela 12. 8. 1999 v Českých Budějovicích.
Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz