Dnes uplyne 30 let od úmrtí spisovatele Zdeňka Adly

Zdeněk Adla – prozaik, autor knih pro děti, se narodil 1. 6. 1910 v Zárybech u Brandýsa nad Labem.  Manžel spisovatelky Věry Adlové. – Pocházel z rodiny košíkáře. Měšťanskou školu vychodil v Kostelci nad Labem. Od roku 1925 se v Praze učil písmomalířství, v roce 1928 vstoupil na střední grafickou školu, kterou však nedokončil. Roku 1929 začal pracovat v Komunistickém svazu mládeže, zpočátku jako organizační tajemník pražského kraje, od roku 1931 do jeho rozpuštění jako agitátor v ústředním sekretariátu. Navrhoval plakáty pro KSČ a obálky k publikacím nakladatelství Karel Borecký, pořizoval ilustrace do stranického tisku a vydával sbírky mladých autorů (Ilja Bart, Jan Dolina). Roku 1934 se stal reklamním kresličem v obchodním domě Teta (založil zde kulturněpolitický T-klub). Roku 1939 byl zatčen a do roku 1945 vězněn v Dachau a v Buchenwaldu (zde se podílel na kulturní činnosti skupiny Bohema). Po osvobození krátce pracoval v sekretariátu ÚV KSČ, založil časopis Hlas osvobozených (1945), od června roku 1945 byl redaktorem a po roce 1948 šéfredaktorem časopisu Svět sovětů. V letech 1952–1955 působil jako dopisovatel ČTK v Moskvě. V letech 1957–1960 byl zástupcem šéfredaktora Květů, v letech 1962–1970 šéfredaktorem Mateřídoušky a současně spolu s Dagmar Slabou řídil Knihovničku Mateřídoušky. V letech 1967–1969 redigoval též časopis Sluníčko. V mezidobích mezi jednotlivými zaměstnáními a od roku 1971 se ve svobodném povolání věnoval literární práci.

Podle vlastních vzpomínek Adla od počátku 30. let přispíval do komunistického tisku (Haló noviny, Svět práce, Mladá garda). Doloženy jsou příspěvky z druhé poloviny 30. let do časopisů Rozsévačka (v jeho dětské příloze vycházela roku 1936 na pokračování próza pro mládež Cirkus; Adla podle svých slov od poloviny 30. let do zákazu časopisu v roce 1938 tuto dětskou přílohu redigoval) a Tramp. Po zákazu Rozsévačky až do svého zatčení roku 1939 pravděpodobně spolupracoval s Jožkou Jabůrkovou na ženském časopisu Kytice. V letech 1945–1952 přispíval především do časopisů Hlas osvobozených a Svět sovětů. V letech 1952–1955, kdy působil jako dopisovatel ČTK v Moskvě, přispíval do mnoha novin a časopisů, nejčastěji do Rudého práva a Mladé fronty, dále do Práce, Svobodného slova, Obrany lidu, Literárních novin ad. Od poloviny padesátých let přispíval především do časopisů, které redigoval (Květy, Mateřídouška, Sluníčko), vedle toho nejčastěji do Tvorby (1), Tvorby (2), Literárního měsíčníku a Vlasty a do dětských časopisů Pionýrské noviny (zde roku 1962 vyšla jako příloha jeho próza pro mládež Dobrodružství na nové řece), Ohníček ad. – Adla rovněž uvádí, že redigoval protiválečný sborník autorů Mladé gardy Pozdrav Paříži. Protifašistická lyrika (b. d. [1933], předml. E. E. Kisch, typo. K. Teige, il. F. Bidlo, autoři: I. Bart, J. Dolina, M. Hašková, M. Jareš, F. Nečásek, J. Solvin). – Do roku 1945 užíval pseudonymů Adla & Zdeněk, Zdeněk, Zdeněk Dlouhý, jednorázově užil pseudonymů A. Dlazd, Z de Někadla. Též ojediněle užíval šifry Z. A., ZA.

Žánrové rozpětí Adlových knih pro děti sahá od leporel a didaktických veršů pro nejmenší (tyto práce také často sám ilustroval) přes autorské pohádky až k obsáhlejším fabulovaným prózám s dětským hrdinou a umělecko-naučným pracím pro dospívající mládež. V pohádkách i v próze pro starší děti Adla často využívá kombinací realistických motivů s fantaskními (Pejskovy pohádky, Můj prolhaný kůň). Nevyhýbá se ani příběhům s tajemnou zápletkou (Vlče, Je to světový, táto!) a využívá též postupů příznačných pro detektivní prózu (Kleopatra v kytaře). Většina jeho příběhů je však založena na vyprávění nesložitého děje s kladnými postavami mladých hrdinů, kteří kurážně zvládají těžkosti života. V umělecko-naučné literatuře, zčásti psané společně s Věrou Adlovou (Krásná a slavná, Kouzelná skříňka, Vyprávění o veliké zemi), se Adla snažil popularizovat ideje socialismu, zeměpisná a historická fakta, jakož i rozvíjet obrazotvornost a vědomosti dětí školního věku (Šedesát kapek, 100 kapek). Výjimkou v jeho tvorbě je román pro dospělé s autobiografickým pozadím V mrazech jabloně nekvetou.

Zdeněk Adla zemřel 29. 8. 1990 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz