Dnes uplyne 335 let od úmrtí spisovatele a historika Bohuslava Balbína

Bohuslav Balbín, historik, básník, jazykozpytec, teolog a pedagog se narodil 3. 12. 1621 v Hradci Králové jako nejmladší ze sedmi dětí purkrabího Lukáše Balbína. Roku 1631 začal chodit do latinské školy benediktýnů v Broumově.

V roce 1636 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova, roku 1638 složil řeholní slib a rok poté odešel na vysokoškolská studia do Prahy, kde se stal magistrem (doktorem) filozofie. Začal učit v pražské koleji sv. Klimenta, ale od roku 1645 znovu studoval – tentokrát teologii.

V roce 1654 byl vysvěcen na kněze. V encyklopedickém díle Miscellania historica regni Bohemiae – česky Rozmanitosti z historie království českého – (vyšlo v letech 1679 až 1688),  zpracoval jím nashromážděný dějepisný, etnografický a zeměpisný materiál o své vlasti. Toto dílo mělo významný vliv na celou první generaci českých obrozenců. Také Balbínovo asi nejznámější dílo Dissertatio apologetica pro lingua slavonica praepusque bohemica – česky Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého – (vydáno roku 1755) mělo vliv a význam obdobný. V legendistické tvorbě se Balbín věnoval kultu Panny Marie, nepomucenskému kultu a tzv. Kristiánově legendě.

V roce 1688 byl Bohuslav Balbín podruhé zasažen mrtvicí a 28. listopadu téhož roku zemřel. Pochován je v kryptě klementinského kostela sv. Salvátora v Praze.