Dnes uplyne 35 let od úmrtí spisovatele Arna Krause

Arno Kraus – básník, prozaik, dramatik a autor literatury pro děti, se narodil 22. 6. 1921 v Praze jako s yn spisovatele a překladatele (zejména z maďarštiny) Arna Krause (1895–1974). Dětství prožil na Žižkově. V roce 1939 maturoval na reálném gymnáziu v Libni. Začal studovat Vysokou školu zemědělského inženýrství, po uzavření vysokých škol pracoval jako lesní dělník, později jako zemědělský účetní. Studia dokončil v roce 1947 (Ing.). V letech 1945–1952 vedl kulturní rubriku Zemědělských novin, od roku 1946 také rubriku dětskou. Současně řídil knižnici Život a dobrodružství třebechovického nakladatelství Dědourek. Roku 1952 vstoupil do diplomatických služeb, zpočátku působil ponejvíce ve funkcích kulturního a politického přidělence v Rumunsku, Bulharsku a Itálii, v letech 1958–1968 pak vedl kulturně propagační sekretariát ministerstva zahraničních věcí. V 70. letech byl tajemníkem Svazu českých (později československých) dramatických umělců (do 1977), od roku 1978 jeho ústřední tajemník. V roce 1980 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Zemřel 12. 9. 1982 v Praze.

 Debutoval na konci 30. let ve Studentském časopise. Kromě Zemědělských novin publikoval v periodikách: Sluníčko, Práce, Literární noviny, Květen, Rudé právo, Nástup (Vesnické noviny Kadaňska), Večerní Praha, Mladá fronta, Mladá vesnice, Zlatý máj, Bulharsko ve výstavbě, Květy, Mladý svět, Plamen, Tvorba, Tribuna, Čs. voják, Vlasta, Svoboda, Literární měsíčník, Brněnský večerník, Nedělní Obrana lidu, Scéna, Zář (Pardubice), Večerní Praha a Učitelské noviny. – Kraus je autorem scénáře k televiznímu filmu Běž, ať ti neuteče (1976, režie S. Strnad), podle románu Na startu je delfín byl natočen stejnojmenný film (scénář M. Pavlík, režie J. Borek, 1974) a podle téhož přepracovaného románu s tit. Na startu je delfín: Honza jede naplno, napsal scénář k pětidílnému seriálu Start (1980, režie P. Tuček).
V dětské rubrice Zemědělských novin užíval přezdívku Dlouhý strýček; šifry: ak, -ak-, -aks-.

 Kraus debutoval koncem války scénickou veršovanou adaptací Dámy s kaméliemi, k níž mu byla vzorem Nezvalova Manon Lescaut, avšak již od 30. let psal drobnou poezii do studentských časopisů. Mladistvé pokusy z let 1939–1945 tvořily rovněž základ básnické sbírky Džbán s pěnou slunce, již charakterizuje silné ovlivnění staršími poetikami, a především Jaroslavem Seifertem. Se svým otcem psal Kraus prózy pro mládež (tři africké povídky z knihy Černá spravedlnost aj.). První etapu jeho tvorby uzavřela sbírka opěvující budování socialistické vlasti (Balvan z cesty).
Vlastní těžiště Krausova literárního snažení spadá až do 70. let, kdy se po více než dvacetileté odmlce svou tvorbou postavil na přední místo tehdejšího „boje“ o literaturu, která z komunistického pohledu komentovala politické zápasy doby (sbírka Vlaštovčím křídlem se vstupní básní Mé slovo straně, cyklus Rodná řeka na motivy Smetanovy Mé vlasti ve sbírce Docela prostě). Série dalších sbírek vznikala ponejvíce rozličným řazením již publikovaných básní, případně jejich doplněním o časopiseckou a rukopisnou tvorbu. Dedikace jednotlivých knih např. výročím osvobození Československa Sovětskou armádou (poema Se svěží snítkou bezu) či vítězného února (Než dokvete vřes), anebo příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, pohraniční stráži, vojskům ministerstva vnitra a Čs. lidové armádě (Křesání ohně) představují i jejich tematický obsah. Příležitostně se však objevuje i milostný tón, pocity prosté lásky a melancholického rozjímání nad minulostí (Pohladit růži, Z kořínků trav).
Krausovy didaktické prózy pro mládež a vojáky se tematicky týkají především ozbrojených složek.
Arno Kraus vydal rovněž několik překladů z bulharštiny a psal i divadelní hry.

 

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře