Dnes uplyne 35 let od úmrtí spisovatele Karla Bodláka

Karel Bodlák – básník, autor literatury pro děti, se narodil 3. 11. 1903 v Soběslavi.  Manžel spisovatelky Jarmily Otradovicové. Pocházel z rodiny krejčího. Po studiích na učitelském ústavu v Soběslavi (maturoval 1922) a Škole vysokých studií pedagogických v Praze (1922–1924) působil jako učitel češtiny, zeměpisu a dějepisu na různých venkovských školách v Čechách (v Kamenných Žehrovicích, 1925 a 1927 v Hnidousech) i na Podkarpatské Rusi (1926–1927), 1927–1929 v okrese Slaný. Od roku 1929 pracoval trvale v Praze. Za německé okupace se zúčastnil odbojové činnosti ve výboru inteligence Národního revolučního výboru, od září 1944 pracovně nasazen jako topič na nádraží. Po osvobození byl referentem publikačního odboru ministerstva informací. 1951–1959 učitel, 1959–1963 ředitel ZDŠ v Praze 3. Od roku 1963 se věnoval pouze literatuře.

Debutoval roku 1922 v Cestě. Přispíval do Hosta, Listů, Lumíru, Lidových novin, Ohniska, Mladé fronty, Lidové kultury, Bloku, Svobodných novin, Učitelských novin, Orientace, Literárního měsíčníku aj. 1940 redigoval s Jarmilou Otradovicovou literárně uměleckou revui Strom (vyšla pouze dvě čísla). Pseudonymy, šifra: Karel Jiran, Nemo, Vladimír Kalina; kb.

Sbírkami z 20. let (zvláště v Řeči masek) Bodlák vědomě negoval poetisticko-avantgardní linii české poezie a usiloval o meditativně reflexivní lyriku, která má s pomocí složité symboliky odhalovat skrytá tajemství lidských osudů a přírodních jevů. Rovněž Bodlákova poezie z 60. a 70. let využívá symbolů a metafor, jejichž komplikovanost chce být výrazem básníkových filozofických záměrů. Po více než dvacetileté básnické odmlce se filozofická reflexivita jeho veršů ještě prohloubila. V intencích vypjatého subjektivismu Ladislava Klímy, jehož dílem se soustavně zabýval, stupňoval Bodlák existenciální ladění výpovědi, v níž je člověk neustále konfrontován s tíhou svého individuálního osudu i s dějinnými katastrofami. – Také v literárních kritikách a esejích Bodlák obhajuje především noetickou funkci poezie jako nutnou protiváhu k odlidšťujícím tendencím moderního světa.

Karel Bodlák zemřel 1. 2. 1989 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz