Dnes uplyne 35 let od úmrtí spisovatele Miloslava Fábery

Miloslav Fábera se narodil 15. 7. 1912 ve Štěnovicích (u Plzně). Vyrůstal v rodině pivovarského sládka a legionáře z ruské fronty. Maturoval na reálném gymnáziu v Rokycanech (1931) a jako stipendista Podpůrného fondu čs. legií vystudoval práva na UK v Praze (1935, JUDr. 1938). Po absolvování vojenské služby se v roce 1938 stal úředníkem pražské Legiobanky. Od roku 1942 byl spisovatelem z povolání, v letech 1947–70 působil v Čs. státním filmu jako dramaturg a scenárista, v letech 1970–77 jako ředitel FS Barrandov. V letech 1948–51 byl zároveň externím vedoucím redaktorem nakladatelství Družstevní práce a redigoval její časopis Panoráma.

Časopisecky začal publikovat roku 1939 v Lidových novinách, významněji přispíval dále do periodik: ELK (Evropský literární klub), Kultura, Kytice, Národní práce, Tvorba. Samostatně nebo se spoluautory napsal scénáře k filmům Uloupená hranice (1947, r. Jiří Weiss, sc. + Jiří Weiss a Bohumil Štěpánek), Přicházejí z tmy (1954, r. Václav Gajer), Černý prapor (1958, r. Vladimír Čech, sc. + Kamil Pixa), Smrt na Cukrovém ostrově (1961, r. Jiří Sequens), Atentát (1964, r. Jiří Sequens, sc. + Kamil Pixa a Jiří Sequens). S režisérem Otakarem Vávrou spolupracoval na scénářích filmů: Dny zrady 1, 2 (1973), Sokolovo (1974, sc. +Nikola Figurovskij) a Osvobození Prahy (1976). K filmu Jiřího Weisse Dravci (1948) poskytl námět, obdobně jako k filmu Františka Čápa Bílá tma (1948). Z pozůstalosti byly publikovány autorovy erotické prózy Povídky pro Pimpinellu (neperiodický časopis E-sexy, 1991).

Na počátku 40. let se Fábera uvedl jako autor se smyslem pro evokaci exotického prostředí, lyrickou expresivitu a pro psychologickou, existenciálně laděnou kresbu postav. Ve svém debutu, románu Neklidná hranice, se inspiroval otcovými deníky a napsal dramatický, touhou po svobodě prostoupený příběh českého vojáka, zajatce a dezertéra v občanské válce na mongolsko-sibiřském pomezí. Taoismus Fábera podnítil k fantaskní próze O skrytém mudrci, v níž cesta čínského mnicha z Dálného východu do Evropy symbolizuje tvůrčí neohraničitelnost lidského intelektu. Do Asie rovněž situoval historický román ze 13. století o pomíjivosti moci i slávy vojevůdců Džingizchánovy armády Sedm mongolských koní. Těžiště Fábera poválečné činnosti leží ve scenáristice, k níž náměty čerpal převážně z politických a válečných událostí let 1938–45. K próze se opět vrátil v 60. letech rozsáhlým románem s tematikou osídlování západočeského pohraničí (Stín Bílé skály), poznamenaným ideologickým a motivačním schematismem, a dobrodružným románem situovaným na konec druhé světové války (Dnů šest a nocí sedm).
Miloslav Fábera zemřel 27. 11. 1988 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz