Dnes uplyne 35 let od úmrtí spisovatele Oty Duba

Ota Dub se narodil 8. 2. 1909 v Hradci Králové. V rodném městě, kde byl jeho otec obchodníkem, absolvoval gymnázium (mat. 1927). V Praze vystudoval Lékařskou fakultu UK (1933) a poté se stal asistentem nemocnice na Bulovce. Okupaci prožil v Praze jako úředník, dělník a ošetřovatel. Po osvobození nejprve pracoval jako primář interního oddělení liberecké nemocnice, od roku 1953 krajský internista; v letech 1955–78 působil ve stejné funkci v Ústí nad Labem (CSc. 1962, docent 1966). Člen katedry interního lékařství Ústavu pro doškolování lékařů. Po odchodu do důchodu žil v Praze. V odborném tisku publikoval četné studie z oboru interního lékařství. Ve 40. letech byl také autorem populárně zdravotnických publikací.
Literárně debutoval již v roce 1926 překladem povídky M. Dortua v Právu lidu, v následujících letech publikoval jen sporadicky (ve Studentském časopise). V 50. letech psal eseje do Divadla a Nového života, od počátku 70. let přispíval do Tvorby, Literárního měsíčníku, Světa v obrazech (1972 zde novela Hodinář), Květů (1980 zde román Fantastické transplantace), Rudého práva, Průboje (Ústí nad Labem). V období 1950–54 spolupracoval s vysíláním Čs. rozhlasu v Liberci (1949–55 tu realizovány mj. hry Dva domovy a Bude mu padesát) a v 70. letech také s rozhlasem pražským. Podle jeho předloh byly natočeny televizní inscenace: Hodinář (1988, r. Zdeněk Kubeček, sc. Jiří Bednář), Mimořádný případ (1990, r. Alois Müller, sc. Šárka Kosková), Přísahám a slibuji (1990, r. František Filip, sc. Otto Zelenka). Užíval psedonymů Jan Tomeš, Michal Dudek a Zdeněk Wagner (zejména u odborných a populárně lékařských knih).

Dubův předválečný knižní debut (studentská novela Jenom já), jeho dva poválečné romány o spletitosti lidských osudů i román z první poloviny 60. let Lékař Viktora, přísluší ke konvenční beletrii. Dub se prosadil teprve v 70. letech, kdy publikoval řadu románů a povídek, v nichž bylo lékařské prostředí zobrazeno z hlediska dobových socialistických ideálů – ať již šlo o práci lékaře v „terénu“ při osídlování pohraničí (Přísahám a slibuji), nebo ve výzkumných ústavech a klinikách, v nichž se profesionální etika jedince dostává do konfliktu s kariérismem a korupcí (Profesoři). Problém vztahu mezi profesí a soukromým životem, který se Dub snažil ztvárnit ve většině knih, se stal ústředním tématem románu Doktorka. Próza Fantastické transplantace promítá morální otázky spojené s transplantacemi lidských orgánů do sci-fi roviny. Mravní hledisko, konfrontující individualistické životní postoje s dobovými představami o socialistické morálce, se Dub pokoušel uplatnit také v prózách z občanského prostředí. Novela Sentimentální milenec staví proti sobě názory Čechoameričana a „pozitivní filozofii“ socialistického člověka. Do života řemeslnické a podnikatelské rodiny v Praze v období od počátku 20. století až do hospodářské krize dává čtenáři nahlédnout román Byt na Vinohradech.

Ota Dub zemřel 17. 5. 1987 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz