Dnes uplyne 40 let od úmrtí herce, spisovatele a textaře Jiřího Voskovce

Jiří Voskovec, vlastním jménem Jiří Wachsmann, byl český herec, spisovatel, dramatik a textař nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle.

Narodil se 19. 6. 1905 v Sázavě rodičům Jiřině Wachsmannové a Vilému Wachsmannovi. Matka se narodila ve Francii. Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb. Dva starší sourozenci Jiřího Voskovce vyrůstali v Rusku.

Studoval na gymnáziu v Praze, poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“.

V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.

Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA. Do Československa se vrátil v roce 1946. Po dvou letech, kdy se snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii. Později, v roce 1950, se vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl tehdy v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření, že byl sympatizantem komunismu. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. V téže době byl Jan Werich ředitelem divadla ABC.

Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.

Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel. V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 1. července 1981 na infarkt.

Přes manželku svého praděda, kterým byl Adolf Maria Pinkas, byl Jiří Voskovec jedním z přímých potomků českého šlechtického rodu Dačických z Heslova, jehož nejznámějším představitelem byl Mikuláš Dačický z Heslova. Z otcovy strany byl prasynovcem malíře Bedřicha Wachsmanna a bratrancem architekta Aloise Wachsmanna. Jeho synovcem byl básník a dramatik Prokop Voskovec. Jeho strýci byli malíř a profesor na UMPRUM Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944) a rakouský malíř Julius Wachsmann (1866–1936).

Z matčiny strany byl vnukem malíře Soběslava Pinkase a synovcem politika Ladislava Pinkase.

Seznam písňové tvorby (výběr): Civilizace (Jan Werich–Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec) – Pozn. dříve pod názvem Civilisace, David a Goliáš (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Divotvorný hrnec (Burt Lane/Jiří Voskovec a Jan Werich), Ezop a brabenec (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Klobouk ve křoví (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Babička Mary (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Nebe na zemi (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Nikdy nic nikdo nemá (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), O Španělsku si zpívám (Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich), Potopa (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Prodám srdce (Jaroslav Ježek/Jiří Voskovec a Jan Werich), Půl párku (One Meatball) (Lou Singer/Jan Werich a Jiří Voskovec), Stonožka (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Strojvůdce Příhoda (The Ballad of Casey Jones) (Eddie Newton/Jan Werich a Jiří Voskovec), Svět patří nám (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Svítá (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Tmavomodrý svět (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Tři strážníci (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Zeměkoule (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Život je jen náhoda (Jaroslav Ježek/Jan Werich a Jiří Voskovec), Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.

Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org