Dnes uplyne 40 let od úmrtí spisovatele Karla Michala

Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) – prozaik, dramatik a scénárista, se narodil 28. 12. 1932 v Praze. První manžel spisovatelky Violy Fischerové (v r. 1993 vydala sbírku Zádušní básně za Pavla Buksu). – Narodil se v rodině lékaře. Po maturitě na gymnáziu (1951) rok příležitostně pracoval jako kovodělník, přidavač u zedníků, vedoucí geometr stavby hutí. V roce 1952 začal studovat na Lékařské fakultě UK, po sedmi semestrech však studia opustil. Před nástupem základní vojenské služby (1957–59) byl správcem jízdárny, po ní dlaždičem a správcem přístavu. Po vydání první knihy (1961) se stal spisovatelem z povolání, současně působil jako externí lektor nakladatelství Čs. spisovatel, filmový dramaturg (1963) a redaktor Literárních novin (od 1966). V roce 1968 odešel do exilu. Usadil se ve Švýcarsku, v Basileji, a začal pracovat jako noční hlídač, od roku 1969 vyučoval na soukromém gymnáziu dějepis, latinu a řečtinu. Spolupracoval s exilovým nakladatelstvím Index.

Přispíval do periodik: Plamen (1960 zde debut), Nové knihy, Literární noviny, Host do domu. Podle vlastních próz napsal scénáře k filmům Bílá paní (1965, r. Zdeněk Podskalský, sc. + Zdeněk Podskalský) a Čest a sláva (1968, r. Hynek Bočan, sc. + Hynek Bočan) i ke stejnojmenné rozhlasové hře (1966). Rozhlasovou hru Jak to bylo s Bílou paní napsal podle jeho předlohy Jaromír Ptáček (1968). Je autorem loutkového televizního filmu Plivník dlaždiče Housky (podle vlastní povídky, 1962). Česká televize 1995 uvedla adaptaci povídek Kokeš a Mrtvá kočka (ze souboru Bubáci pro dnešní den, r. Václav Vorlíček, sc. Jarka Kovaříková). Český rozhlas uvedl 1996 pořad O napsaných a nenapsaných knížkách Karla Michala (připravila Viola Fischerová, r. H. Kofránková).

V polemice s vládnoucím schematickým, ideologizujím viděním světa své doby přinesla Michalova osobitá humoristická tvorba nejen úsměv nad paradoxy každodenního života a satirickou relativizaci konvenčních hodnot a měřítek, ale i hlubokou skepsi k velkoleposti a vznešenosti všeho druhu, k mytizaci historických dějů. Součástí kritické atmosféry počátku 60. let byla Michalova prvotina, sbírka groteskních povídek Bubáci pro všední den, v níž autor prostřednictvím tragikomické konfrontace postav s nadpřirozenými jevy a obskurními strašidly kladl čtenářům etické a psychologické otázky o hodnotách lidského charakteru a pohnutkách lidského jednání. S osobitou ironií akcentoval právo na vlastní názor i hrdina netradiční detektivní novely Krok stranou. V následné tvorbě Michal dále rozvíjel téma příčin a následků lidského jednání, přičemž jeho deziluze ze ztráty hodnot přerůstala ve vizi existenciálního odcizení člověka. Přelomové dílo tvoří Čest a sláva, historická novela souznějící s dobovými diskusemi o národním charakteru. Její nadčasově pojatý donkichotský hrdina bojuje s pocity marnosti života a nalézá jistotu v přirozené mravnosti, ve věrnosti své vlastní cti. Novela Gypsová dáma relativizuje především pojem spravedlnosti a s prvky absurdity a s filozofickým přesahem se táže po lidském štěstí. Ve sbírce próz Rodný kraj autorovo hledání autentičnosti života i literatury dospívá k demytizaci „pokrokového“ výkladu historie. Avšak – ať již na postavě Jana Roháče z Dubé ironicky zachycuje dobové mocenské boje, nebo demaskuje gloriolu „mučedníka“Karla Havlíčka – jeho skeptická kritika české národní povahy je již prostoupena „vědoucím a smiřujícím se smutkem“. Titulní tragikomická povídka sbírky je promluvou o emigraci.

Karel Michal zemřel 30. 6. 1984 v Basileji.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz