Dnes uplyne 45 let od úmrtí spisovatele Jana Otčenáška

Jan Otčenášek byl významný prozaik 50. – 70. let, též autor rozhlasových a televizních her a scenárista. Syn Jan, původně dokumentarista v Krátkém filmu Praha, je od roku 1990 dramaturgem České televize a pod pseudonymem Petr Zikmund autorem televizních her a seriálů (např. Život na zámku). Syn Štěpán je divadelním historikem, dramaturgem a redaktorem Divadelní revue.

Jan Otčenášek se narodil 19. 11. 1924. Vystudoval obchodní akademii v Praze. V letech 1944-45 byl pracovně nasazen v továrně Avia Letňany, koncem války se stal členem ilegální mládežnické skupiny. 1945 začal studovat estetiku na FF UK, z rodinných důvodů však studia zanechal. Pracoval jako účetní ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, krátkou dobu jako redaktor v Čs. rozhlase. Poté se vrátil do sekretariátu SČSS, kde byl jeho prvním tajemníkem. Od roku 1960 působil jako spisovatel z povolání a od roku 1973 jako dramaturg FS Barrandov.

Publikoval v periodikách: Lidové noviny, Host do domu, Květy, Rudé právo, Plamen aj.

Jeho prózy byly často adaptovány pro divadlo, film i televizi. Z pera jiných autorů tak vzešlo několik dramatizací a divadelních her, filmů a televizních adaptací. Novela Romeo, Julie a tma se stala rovněž předlohou stejnojmenné opery J. F. Fischera. Otčenášek sám podle svých próz napsal scénáře filmů: Občan Brych, Romeo, Julie a tma, Jarní povětří, Bez svatozáře. Je i autorem, respektive s režiséry spoluautorem řady původních filmových scénářů: Kolik slov stačí lásce, Vražda po našem, Smrt mouchy, Lásky mezi kapkami deště. Velmi častá byla především jeho scenáristická práce pro režiséra J. Balíka: Reportáž psaná na oprátce, Jak se krade milion, Ta třetí, Milenci v roce jedna, V každém pokoji žena, Stín létajícího ptáčka. Pro Čs. televizi napsal hry Romeo a Julie na konci listopadu, Kosmas a paní Božetěcha a seriály: Byl jednou jeden dům a Dnes v jednom domě. S J. Markem stál při zrodu rozhlasového cyklu jak se máte, Vondrovi?, na němž se podílel i autorsky.

Ve svých realisticky vyprávěných prózách usiloval o postižení společenské dobové problematiky prostřednictvím generačně typizovaných postav. Prózu Plným krokem na počátku 50. let soudobá kritika uvítala jako pokus o tzv. budovatelský román. Následující obsáhlý román Občan Brych pak byl označen za zásadní průlom do tehdejšího literárního schematismu. V čtenářsky úspěšné novele ze dnů heydrichiády, během níž gymnazista ukrývá židovskou dívku (Romeo, Julie a tma), se prvně plně soustředil na milostný vztah, který se stal důležitým motivem a v některých případech výhradním tématem všech jeho dalších děl. Autobiografické zázemí má román ze sklonku protektorátu Kulhavý Orfeus, paralelně rozvíjející osudy především několika středoškoláků totálně nasazených do továrny, kteří vytvoří nepříliš úspěšnou ilegální skupinu Orfeus.

Autorův názorový zvrat a zároveň pokus o moderně uvolněnou formu přináší novela Mladík z povolání: ve vnitřním monologu postavy spisovatele bránícího se příznakům stárnutí se prolínají přítomné zážitky s útržkovitými vzpomínkami a úvahami; své postupně střídané milenky nazírá hrdna s ironickým despektem a svůj život s narůstající skepsí. Román z počátku 70. let Když v ráji pršelo pojednává o manželské dvojici intelektuálů, kteří utekli z Prahy do zchátralého mlýna na Šumavě.

Už od poloviny 60. let pracoval na románu Pokušení Katarina, který obsahuje nejvíce autobiografických momentů a autorské sebereflexe a který – nedokončený – vyšel až posmrtně.

Jan Otčenášek zemřel 24. 2. 1979.

Zpracováno podle: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Brána 1998

Komentáře