Dnes uplyne 45 let od úmrtí spisovatele Václava Čtvrtka

Václav Čtvrtek, přestože vydával také prózy pro dospělé, obracel se především k dětem, od nejmenších až po dospívající mládež. Psal pro ně nejen pohádky a pohádkové seriály, ale i písňové texty, loutkové hry a populárně naučnou literaturu. Součástí jeho díla jsou i povídky, novely, kroniky a vyprávění o zážitcích a problémech dětí.

Václav Čtvrtek, původním jménem Václav Cafourek, se narodil 4. dubna 1911 v Praze. Za prvé světové války žil po odchodu otce na frontu s matkou a bratrem v Jičíně u dědečka V. Feyfara, tesaře, stavitele a sugestivního vypravěče tajuplných příběhů. V Jičíně navštěvoval školu při Raisově učitelském ústavu. Roku 1918 se rodina vrátila do Prahy. Po dokončení obecné školy vychodil reformní reálné gymnázium a krátce studoval na Právnické fakultě UK. Začal pracovat jako expedient Městských knihoven pražských, pak byl dlouhá léta úředníkem na finančním ředitelství v Chebu a v Praze na zemském finančním ředitelství. V letech 1946-48 pracoval na ministerstvu financí. 1949-59 působil v Čs. rozhlasu, postupně jako dramaturg pohádkových pořadů, vedoucí vysílání pro školy a nakonec jako vedoucí vysílání vědy a techniky pro mládež. Od roku 1960 byl spisovatelem z povolání.

Časopisecky začal soustavněji publikovat až roku 1946, a to především v dětských periodikách. Postupně přispíval do Vlaštovičky, Sedmihlásku, Broučka, Sluníčka, Mateřídoušky, Ohníčku, Pionýra, Sedmičky pionýrů, Pionýrských novin, Zlatého máje, Literárního měsíčníku, ABC, Mladé fronty aj. Od roku 1946 navázal autorskou spolupráci s Čs. rozhlasem, kde pak dokonce svého života zveřejnil nespočet menších i větších prací pro děti a mládež; zvlášť výrazně se autorsky podílel na pravidelných rozhlasových pořadech Nedělní pohádka a Hajaja. Od druhé poloviny 50. let spolupracoval rovněž s Čs. televizí; mimořádné divácké popularity dosáhl zejména svými příspěvky do Večerníčku. Řadu jednotlivých pohádek publikoval v drobných sešitových tiscích. Některé jeho příběhy pro děti a mládež byly zfilmovány (Malá letní romance s tit. Malé letní blues, My tři a pes z Pětipes). Rumcajsovské příběhy se pak v úpravách S. Lichého dočkaly také divadelního zpracování.

Čtvrtkova žánrově mnohotvárná tvorba se polarizovala ve dva typy: v klukovské a dívčí příběhy ze současnosti a v příběhy pohádkové. Oba námětové okruhy spojují příběhy z reálného dětského života s výrazným pohádkovým motivem (Čárymáry na zdi, Duha a jelen Stovka, Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka). Situační a dějové poutavosti dosáhl v klukovském románu My tři a pes z Pětipes, hlubšího psychologického záběru v dívčím románku Malá letní romance, soustředěném k citovému hledání dospívající hrdinky na pozadí přírodního dění. Nad úroveň běžné pohádkářské produkce se pak pozvedl sérií „jičínských“ pohádek, svázaných postavou loupežníka Rumcajse; upoutávají jazykovou vynalézavostí a humorem, poetickým viděním, situační nápaditostí a dějovou barvitostí, ale též morálním posláním. Křehčeji a ještě hravěji jsou pojati hrdinové v přírodních báchorkách (lesní skřítkové Křemílek a Vochomůrka).

Z bibliografie: O Česílkovi, Šejtročkovi a jednom známém loupežníkovi, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Pohádky z mechu a kapradí, Vodník Česílko, O víle Amálce a žabce Márince, Tři hastrmani, Neuvěřitelná příhoda práčete Leška, Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni, O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi a další.

Václav Čtvrtek zemřel 6. 11. 1976 v Praze.

Zpracováno podle: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Brána 1995

Komentáře