Dnes uplyne 50 let od úmrtí spisovatele Bohumíra Četyny

Bohumír Četyna – vlastním jménem Bohumír Strnadel, se narodil 29. 10. 1906 v Trojanovicích. Za pseudonym užívaný od roku 1929 u beletristických prací si zvolil nářeční výraz pro suchou chvoj z jehličnanu. Vyrůstal ve staré horalské rodině (otec byl pasekářem a dřevorubcem), žijící v úzkém vztahu k valašské lidové tradici. Strýc Jan Knebl (1866–1962) byl jako sochař a malíř samouk jedním ze zakladatelů výtvarné tradice valašské, bratr Antonín Strnadel (1910–1975) se stal významným malířem a bratr Josef Strnadel (1912–1986) rovněž spisovatelem. – Četyna vychodil měšťanskou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm a potom za těžkých sociálních podmínek (1922–23 pracoval s otcem v lese) studoval na gymnáziu na Velehradě (1923–24) a na reálných gymnáziích v Olomouci (1924–26) a v Brně (1926–29). Studium nedokončil a po vojenské službě v Brně a v Opavě (1929–31) pracoval doma v hospodářství a sezonně jako lesní dělník. V roce 1936 navštěvoval na FF UK externě přednášky F. X. Šaldy, orientalisty A. Musila aj. V letech 1939–41 studoval historické prameny k dějinám hukvaldského panství, zvláště v brněnských a kroměřížských archivech. V letech 1941–42 byl archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě pod Radhoštěm, potom pracoval na obecním úřadě v Trojanovicích, po osvobození jako tajemník Místního národního výboru. Od roku 1947 se věnoval pouze literární práci a také osvětové a kulturněpolitické činnosti. V 50. a 60. letech podnikl řadu cest do východní a jihovýchodní Evropy a na Blízký východ. Na začátku 70. let vedl ostravskou pobočku nově zřízeného SČS.

Debutoval roku 1925 v brněnském časopise Vůdce dorostu, přispíval i do pražského Studentského časopisu, od roku 1927 své básnické a prozaické příspěvky otiskoval převážně v moravských periodikách: Ruch (Brno), Nový lid (Brno, i v jeho příloze Niva), Moravskoslezský deník (Ostrava), Polední deník (Ostrava), Lubina (Rožnov pod Radhoštěm), Nová svoboda (Ostrava, 1960 zde román Vítěz nad Avary), Červený květ (Ostrava), Host do domu aj. Odborné studie z národopisu a krajové historie publikoval pod vlastním jménem v časopisech Naše Valašsko (Valašské Meziříčí), Dolina Urgatina (Velké Karlovice), Valašsko (Brno), Radostná země (Opava), Český lid aj., některé i samostatně. Krátce redigoval místní týdeník Bezručův kraj (Frýdek-Místek 1945, 3 čísla); v letech 1940–46 vydával edici Nová Morava. Od roku 1934 spolupracoval s ostravskou pobočkou Čs. rozhlasu (národopisná pásma, povídky, fejetony, 1958 hra Svatební smlouva) a od 50. let i s Čs. televizí. Psal hry a dramatická pásma pro místní ochotníky. Užíval pseudonymů Allan (Moravskoslezský deník), B. Trojanovský, Sigma (Moravskoslezský deník), St. R. Ledan, od 1929 Bohumír Četyna; dále šifer B. S., -sb-.

Po různorodých pokusech (od přírodní i surrealistické poezie až po fantastické povídky) se Četyna od konce 30. let vlastivědnými studiemi propracovával k historické próze s krajovými náměty. K výraznějším, regionální zájem překračujícím dílům tohoto žánru dospěl na přelomu 40. a 50. let, kdy jeho románová pásma zdůrazněním kolektivního hrdiny, lidu jako nositele dějin, a především svým zaměřením na revoluční tradice (protipanský odboj) korespondovala se soudobými snahami o nové pojetí historického románu (Jednou za slunovratu). Látku pro volnou tetralogii Hukvaldské rebelie, v níž je umělecky nejvyrovnanějším svazkem románová balada Valašský vojvoda, čerpal Četyna z dějů, které se na pomezí Valašska a Lašska odehrály v 17. a 18. století; historické události se tu prolínají s fiktivními příběhy zpravidla málo individualizovaných postav, často mileneckých dvojic. Četyna vycházel z jiráskovské tradice, osobitou atmosféru však jeho pracím dodával mýtus Radhoště a Lysé hory, poetická evokace beskydské krajiny, života na salaši i dikce a obraznost poznamenaná vlivem Vladislava Vančury. Z lokálních folklorních tradic vyrůstají i knihy Stříbrný obušek a Besedy na staré valše, promyšleně komponovaný cyklus vážných i humorných příběhů soustředěných kolem osoby lidového šprýmaře a mudrce, posledního trojanovického fojta. Nedokončený cyklus Velká ráztoka podává metodou značně popisnou mozaikovitý obraz existenčního zápasu podbeskydských lesních dělníků za první republiky.

Bohumír Četyna zemřel 11. 1. 1974 v Čeladné.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz