Dnes uplyne 50 let od úmrtí spisovatele K. F. Sedláčka

Květoslav František Sedláček se narodil 2. 11. 1911 v Praze. Jeho mladší bratr František Sedláček psal příspěvky do novin. Sedláček pocházel z rodiny truhlářského dělníka. Vyučil se strojním zámečníkem (1925–28) v Českomoravských strojírnách v Praze-Libni a poté tam pracoval jako kovodělník. Roku 1933 byl přechodně bez zaměstnání, 1934 nastoupil do menšího podniku ERA v Praze-Karlíně, od roku 1937 pracoval opět v Českomoravských strojírnách. Těsně po válce spolupracoval s rozhlasovým vysíláním ÚRO (Ústřední rada odborů). V letech 1945–50 působil v deníku Práce, a to postupně jako reportér, zástupce vedoucího reportážního oddělení, redaktor v hospodářské rubrice a od roku 1949 jako druhý zástupce šéfredaktora. Od roku 1948 současně zastával funkci šéfa tiskového oddělení Čs. stavebních závodů a vedoucího redaktora podnikového časopisu Stavíme. Souběžně byl scenáristou Čs. státního filmu (1949–53). Od roku 1953 spisovatel z povolání (1959–60 zástupcem šéfredaktora časopisu Plamen).

Přispíval do novin a časopisů: Práce, Rudé právo, Literární noviny, Nový život, Mateřídouška, Ohníček, Plamen. Je spoluautorem scénáře filmu Dva ohně (1949, r. Václav Kubásek, sc. + Bohumír Štěpánek, námět totožný se stejnojmennou prózou). Závod ve stínu zdramatizoval pro Čs. rozhlas Karel Zajíček (1957). Sedláček užíval šifry kfs.

Sedláček byl autodidakt, který viděl v literatuře vždy především nástroj společenské výchovy a politické agitace. Ze své původní profese si přinesl důkladnou znalost továrního prostředí; povahu jeho psaní trvale určovala i osobní zkušenost s nezaměstnaností a z toho plynoucí nenávist ke kapitalismu. V sociálních románech z doby hospodářské krize (Pod klenbou mamuta, Vítr se nevrací) jsou působivé situace existenční nejistoty překryty konvenční melodramatickou fabulací a sentimentalitou. Pracovní prostředí, které je od počátku hlavním dějištěm života Sedláčkových postav, se v dílech psaných po únoru 1948 stává dějištěm téměř výhradním. V souladu s tím autor chápe lidské osudy především jako součást zápasu o co nejlepší využití techniky a výrobní technologie v malé cihelně (Dva ohně), v sabotáží poničeném povrchovém dole (Luisiana se probouzí) a na stavbě přehrady a traktorového závodu v odlehlém horském kraji (trilogie Závod ve stínu). Extenzivní a vnějškovou dějovostí naplněná trilogie, pojatá v žánru budovatelského románu jako transparentní průmět historického střetu mezi komunismem a „reakcí“ do sféry každodenního života, vstupovala již v době dokončení do změněného literárního klimatu a jevila se jako anachronismus. Svůj stabilní tematický inventář se pak Sedláček pokusil zintimnit a výrazově zintenzivnit v povídkových cyklech s odstíněnějším viděním lidských povah, ale i s přetrvávajícím apriorním rozvrhem (Životy žijí lidé, Větřík lampu nezhasne).

Květoslav František Sedláček zemřel 25. 6. 1971 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře