Dnes uplyne 60 let od úmrtí spisovatele Jana Vrby

Jan Vrbačeský lesník, učitel, básník a spisovatel, se narodil 10. 7. 1889 v Klenčí pod Čerchovem v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnasia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910–1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911–1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916–1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920–1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Pramen a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920–1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zde také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí. Byl bratrancem Jindřicha Šimona Baara.

Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost a ty jsou označovány jako cenné dodnes. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře. V několika knihách se věnoval historii Chodska.

Poezie: Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů; Svítání a svět (1924), knížka veršů

Novely, povídkové knížky: Les (1917), Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká, Sázava (1918), Knihy československých spisovatelů (1919), Jitřní lov (1919), Kniha z přírody (1920), V poslední stráni (1921), Bažantnice (1922), Zelené šero (1922), Vysoký sníh (1924), Borovice (1925), Chromá liška a jiné příhody (1925), Lesáci (1926), Divoženky (1926), Zapomenuté údolí (1926), Dražinovská hora (1926), Nejsilnější vášeň (1927), Mniška (1929), O myšce hrabalce (1929), pro děti, Madlenka z Pece (1930), Duše na horách (1931), Převrat (1932), Zlatý klíček (1932), pro děti, Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932), Tajemný svět (1934) a další

Romány: Člověk boží (1917), Dolina (1917), Boží mlýny (1919), Jan Martin Šanda (1920), Zubřany (1920), Beranuc dvůr (1924), Chodsko pod Haltravou (1924), Chodské rebelie (1924–1926), trilogie, Chodský černý týden (1947), Chodský bílý týden (1947), Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný, Soumrak Hadlasuc rodu (1929), Zbytkový statek (1930), Odpusť nám naše viny (1945)

Filmové zpracování: Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1927 (němý film režiséra Bradáče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 15. prosince 2008).

Jan Vrba zemřel 28. 5. 1961 v Domažlicích.

Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org

Komentáře