Dnes uplyne 65 let od úmrtí malíře a spisovatele Josefa Lady

Josef Lada – český malíř, ilustrátor a spisovatel, se narodil 17. 12. 1887 v Hrusicích v rodině ševce. Z Hrusic a okolí také čerpal řadu námětů svých obrazů. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Protože od dětství neviděl na pravé oko, chybělo mu prostorové vidění. Tato skutečnost silně ovlivňovala jeho obrazy. Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy od Jaroslava Haška, dále Tyrolské elegie, Krále Lávru a Epigramy od Karla Havlíčka Borovského, Erbenovy a Drdovy pohádky a další. Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.
V oblasti výtvarného umění Lada vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Ladovy ilustrace inspirovaly českého básníka Jaroslava Seiferta k napsání básnické sbírky Chlapec a hvězdy (1956). Sbírka je v podstatě malebným slovním doprovodem ke známým malířovým obrázkům.
Lada se stal spolu s Čapkem, Nezvalem a Vančurou jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec.
Josef Lada se roku 1923 oženil s Hanou Budějickou (†1951) a měl s ní dvě dcery. Starší dcera Alena Ladová (1925 – 1992) byla rovněž ilustrátorka a malířka. O svém otci napsala knihu Můj táta Josef Lada, které bylo vydáno přes 9000 výtisků, v knize byly také použity ilustrace z jiných Ladových děl. Mladší dcera Eva zahynula při leteckém bombardování Prahy roku 1945.
V Ladově kraji se nacházejí dvě naučné stezky – Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice.

Nejznámější obrazy: Bubnování, Česká krajina, triptych (1935), Český betlém (1920), Hastrman v zimě (1957), poslední malířův obraz, Jarní cestou do vsi, Jaro s dětmi, Mikulášská nadílka, Rodná chalupa, Rvačka v hospodě (1943), Slouha vytrubuje (1952), Sváteční hospoda (1932), Tancovačka (1929), U ohníčku (1955), Vodník (1942), Zabíjačka (1935), Zimní krajina (1944), Zima na splavu (1943)

Literární dílo: Moje abeceda (1911), jako podklad posloužila národní říkadla (jednalo se asi o první barevnou dětskou knížku tohoto druhu), Kalamajka (1913), společně s Jaroslavem Haškem, Veselý přírodopis (1917), Svět zvířat (1919), Illustrovaná frazeologie a přísloví (1924), Ladovy veselé učebnice (1925, 1931, 1932, jednotlivé díly s názvy Ptáci, Savci, Brouci a hmyz a Vodní živočišstvo), Dobrodružství Tondy Čutala (1929), Mňoukačky naší kočky (1930), Ezopské bajky (1931), Halekačky naší Kačky (1932), Kocour Mikeš (1934 – 1936, čtyři díly – O Mikešovi, Do světa, Cirkus Mikeš a Kludský, Zlatý domov), pohádková kniha o mluvícím kocourkovi Mikešovi a jeho neuvěřitelných příhodách, které prožil sám i se svými kamarády, vepříkem Pašíkem a kozlem Bobešem, O chytré kmotře lišce (1937), pohádkové vyprávění o chytré lišce, která byla vychována mezi lidmi, naučila se mluvit a psát, a když se dostala na svobodu, proslavila se svými šprýmovnými kousky tak, že se nakonec stala vzorným hajným, Vzpomínky z dětství (1937), Pohádky naruby (1938), rozmarné, na ruby převrácené pohádky (např. o Popelákovi), Bubáci a hastrmani (1938), Straky na vrbě (1940), veselé příhody z rodných Hrusic a českého venkova, Kronika mého života (1942), autorovy vzpomínky na dětství v Hrusicích, na hry s hrusickými kluky a děvčaty, na první malířské začátky, na svízelnou cestu za uměním a na zážitky a zkušenosti z práce malířské, spisovatelské a redaktorské, Nezbedné pohádky (1946), Veselé kresby Josefa Lady (1949), Josef Lada dětem (1952), Říkadla (1955), Můj přítel Švejk (posmrtně 1963), kreslený román, jehož text Lada vytvořil jako úpravu světově proslulého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války pod své obrázky, Ladovy pohádky (1971), souborné vydání knih Bubáci a hastrmani, O chytré kmotře lišce a Nezbedné pohádky, Bajky (1975), obdoba a převyprávění Ezopových bajek, Velká kniha českých říkadel (2008), výběr nejznámějších českých lidových říkadel a písní s ilustracemi Josefa Lady, Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! (Portál (nakladatelství), 2012), verše Jiřího Žáčka inspirované ilustracemi Josefa Lady.

Josef Lada zemřel 14. 12. 1957 v Praze.