Rudolf Medek – český spisovatel a voják, se narodil 8. 1. 1890 v Hradci Králové. Původně byl učitel, ale v první světové válce vstoupil do legií v Rusku, zde se mj. účastnil i Bitvy u Zborova. Po návratu do Československa se stal plukovníkem, v roce 1929 byl povýšen na brigádního generála. Roku 1919 mu britský král udělil Řád za vynikající službu (Distinguished Service Order), ve Francii získal Řád čestné legie, tato vyznamenání po mnichovské dohodě vrátil. V letech 1920 – 1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929 – 1939 Památníku národního osvobození. Od roku 1929 působil i v politice, ale jen jako nestraník (jako voják nemohl být totiž členem žádné politické strany). Roku 1934 stál v čele protiněmeckých demonstrací a varoval před bolševismem a hitlerismem. Roku 1940 v předvečer jeho smrti byly jeho knihy vyřazeny z knihoven. Zemřel v srpnu 1940 na zánět pobřišnice. Jeho manželkou se stala dcera malíře Antonína Slavíčka Eva (1896 – 1953). Měli spolu dva syny: novináře Ivana Medka (1925 – 2010) a malíře Mikuláše Medka (1926 – 1974).
Dílo: Jeho básnická tvorba vycházela z Moderní revue: Půlnoc bohů – 1912, Prsten – 1914.
Po první světové válce byl velmi ovlivněn legií, o které začal po válce psát, činnost legionářů hodnotil kladně, což po roce 1948 vedlo k jeho zákazu. Lví srdce – 1919, básnická sbírka oslavující legie; Zborov – báseň součástí sbírky Lví srdce, jejíž zhudebnění pro sbor od Rudolfa Karla vyšlo tiskem roku 1927. Ohnivý drak – 1921, kronika posledních let monarchie, vypuknutí války a první dezerce na frontě. Veliké dny – 1923, zobrazuje vznik legií až po bitvu u Zborova. Ostrov v bouři – 1925, ukazuje zmatky na Ukrajině při říjnové revoluci. Mohutný sen – 1926, líčí účinkování legií na severu (Zborov) a jejich probíjení na východ (Vladivostok). Za domovinu – 1926, přibližuje mládeži působení legií na frontách I. světové války ve formě povídek. Anabase – 1927, poslední měsíce na Dálném východě. Medvídci presidenta Masaryka – 1927, vázaná kniha legionářských povídek pro mládež; Plukovník Švec – 1928, divadelní hra o třech dějstvích o veliteli (Penza, Kazaň, Aksakovo), který se zastřelí, aby zastavil rozpad morálky. Legenda o Barabášovi – 1932, román, který je obdobou Dona Quijota. Hlavní postavou je zde kapitán Barabáš a jeho sluha, román někdy bývá chápán jako polemika s Haškovým Švejkem.
Rudolf Medek zemřel 22. 8. 1940 v Praze.
Zpracováno podle: http://cs.wikipedia.org